Registrace |  Přihlášení
nahoru
home
¬ Dojíme s vámi informace

Summer school in India – s ČZU do země koření a slunce

Budha v areálu školy
28. Leden, 2016
Summer school v Indii byl neskutečný zážitek a skvělá příležitost jak procestovat Indii, poznat naprosto odlišnou kulturu a užít si skvělé léto!

Prázdniny, po složení všech zkoušek v akademickém roce, jsou dlouze očekávanou a zaslouženou odměnou. Loňský rok však byl pro mě jiný. Po úspěšném složení státnic jsem nechtěla strávit pro mě klasické „léto po evropsku“, ale chtěla jsem svou, v té době stále ještě z tříletého studia vyčerpanou, duši zregenerovat ve větší exotice. Při přemítání všech svých možností jsem si vzpomněla na odkaz, který jsem kdysi zahlédla na školním webu a který sliboval, že i o prázdninách můžeme prostřednictvím školy vycestovat do Asie. Po zhlédnutí pár odkazů jsem věděla, že mou cestovatelskou náladu neuspokojí žádné povalovaní na pláži, nýbrž objevování Asie. Jediné u čeho jsem se trochu pozastavila, byl samotný název – letní ŠKOLA. Samozřejmě se asi jako většina o prázdninách slovu škola snažím vyhnout, ale dala jsem summer school šanci a vyplatilo se. Jak jsem se později přesvědčila, žádného týrání závalem nových informací a pak následného páčení ze vzpomínek na závěrečný test, jsem se nemusela bát. 

 

Rozhodla jsem se tedy podat si přihlášku, kde bylo možné si zaškrtnout více preferovaných zemí a svou cílovou destinaci jsem si chtěla určit až po informační schůzi. Bohužel zde na můj vkus bylo vše prolétlé spíše okrajově. A pokud jste neměli vlastní otázky, které se pokládají přede všemi na konci prezentace, dozvěděli jste se asi tolik, jako když si doma stáhnete a pročtete jednu ze starších prezentací o letních školách. Rozhodování, do které země se vydat mi schůze moc neulehčila. Největší zájem byl o Indonésii, na kterou se konalo zvláštní výběrové řízení. Nabitá byla i Jižní Korea, neboť zde jsou k dispozici pouze dvě místa. Moje volba tedy směřovala k ne tak vytíženým destinacím. Nakonec jsem zvolila zemi proslulou kořením, slony a barevnými látkami, Indii. 

 

K přijetí stačilo pouhé vyplnění přihlášky. Na stránkách školy je uvedeno, že se o přijetí bude rozhodovat na základě prospěchu, zdravotního stavu atd, nikdo se mě však na tyto věci neptal. Následně mi přišel e-mail, že se mám dostavit na druhou informační schůzi, týkající se tentokrát jen Indie a bylo to jasné, jedu do Indie! Před odletem je nutné si zařídit očkování, vízum, sehnat letenku a samozřejmě zabalit kufr. Summer school v Indii měla oficiální program na 3 týdny, ale jako většina lidí z naší skupiny jsem tam zůstala déle a procestovala si větší část Indie. Celkový čas strávený v Indii mi pak vyšel zhruba na 5 týdnů.

 

Po příletu do Indie nás na letišti v Bhubaneshwáru vyzvedli zaměstnanci univerzity, která se teď na tři týdny měla stát naším novým domovem. Nejprve byl prostor pro ubytování. Ubytováni jsme byli v guest housu, který je rozdělený na dámské a pánské patro. Zde jsem také sklidila kritiku místních, když jsem zmínila, že bych ráda byla v pokoji se svým přítelem. Sdílení pokojů s muži před svatbou se zde zkrátka nenosí a je třeba si na to dát pozor. Zde nám vyšli vstříc, ale během případného cestování po Indii člověk na tak chápající personál nemusel narazit. Bez oddacího listu by se vám mohlo stát, že váš partner si bude muset zkrátka pronajmout jiný pokoj. V každém pokoji byly základní věci jako postele, stolek, skříně, sprcha + wc, dokonce i TV. Lépe jsem pochopila rozdělení na pánská a dámská patra až později, když jsem si uvědomila, že malým větracím okénkem v koupelně je z určitého bodu vidět i do vedlejšího pokoje. Je to tedy, mimo jiné, i jednoduchá prevence proti nechtěnému šmírování. :-)

 

V přízemí areálu se nacházela jídelna, kam jsme pravidelně docházeli na snídaně, obědy i večeře. Měli jsme na výběr z několika jídel. Milovníci indické kuchyně si zde opravdu přišli na své, zatímco já se více méně poněkud marně snažila „projíst“ k požitku z opravdu silně kořeněných jídel. Nadšeně nás obsluhoval místní personál, který se sem tam pohoršeně pozastavil nad kombinací našich jídel. Například jednou, když jsme k snídani dostali placky, které velmi připomínali naše palačinky. Všichni si nadšeně začali mazat placku marmeládou a zdejší lidé neskrývali zděšené výrazy. Později jsme se dozvěděli, že tyto placky se přikusují k ranní, jak jinak než pálivé polévce a tudíž jejich sladkou verzi s marmeládou nejspíš nikdo z místních neviděl.

 

Indie je také nechvalně proslulá tím, že většina obyvatel nemá přístup k pitné, zdravotně nezávadné vodě. Pro turisty zvláště je důležité, aby kupovali vodu pouze balenou. V areálu školy jsme se však s problémem s vodou nesetkali. Na chodbách byly umístěny čističky, které vodu filtrovali a zároveň i ochlazovali. Takže i když jsem ze začátku na svou první načepovanou skleničkou koukala s nedůvěrou, později jsem zjistila, že voda z areálu byla mnohdy chutnější, než balená voda koupená v obchodě.

 

Po rozkoukání nás čekala prohlídka samotného areálu. Školní kampus má několik budov, mnoho sportovních hřišť, plavecký bazén i vlastní park. Celý kampus, v kterém se nacházel náš guest house, byl oplocený a hlídaný strážnými. Škola má více budov rozmístěných různě po celém Bhubaneshwáru, v průběhu jsme nakoukli pouze do pár z nich. Pro naši výuku byla vyhraněna jedna místnost v budově rektorátu.

 

Summer school probíhala na KIIT univerzitě, v části země zvané Orissa/Odisha. Jak nám bylo řečeno, je to zároveň nejchudší region v Indii. Rozhodně jsem z tohoto faktu nebyla zklamaná, neboť jsem zde poznala tu pravou Indii. A co je podle mě pravá Indie? Krávy, všude samé krávy. Krávy spící na silnici, krávy chodící po chodníku, krávy kam se podíváš. Mezi nimi projíždějící a kličkující hromada tuk-tuků (místních tří kolových vozů/taxíků), kterých jezdí po Indii velké množství. Samé troubení a hromada se proplétajících lidí. Chodníky jsou také obklopené různými obchodníky. Ať již prodávajících na malém roztaženém plátně, nebo sedících za malým stánečkem stlučeným ze všeho, co měli po ruce. A vše musí být hlavně pořádně barevné. Indové milují barvy! A na ulicích je to znát. I ženy jsou zde zabalené do tradičních barevných šatů jmenujících se sárí.

 

Další překvapení, které nás v Indii čekalo, byli jsme jak celebrity. Hned u brány do kampusu byl vytištěn ohromný plakát, kterým vítali studenty České zemědělské univerzity v Praze. Také byl speciálně pro nás vytvořený uvítací ceremoniál, během kterého se nám představili významné osobnosti univerzity. Nesmělo chybět ani občerstvení, dárek na uvítanou v podobě ručně malovaného obrázku od místních dětí a růže. 

 

Tímto to ale celé nekončilo. Pozornosti se nám dostávalo na každém rohu. Jednak je těžké se mezi místními ztratit, neboť místní jsou většinou velmi malého vzrůstu, takže ať děláte, co děláte, vyčníváte kdekoliv. Zdejší lidé jsou velmi přátelští, pro milovníky soukromí někdy až příliš. Indové si vás zvědavě prohlížejí, zastavují vás na ulicích a chtějí si povídat. Fotit se s místními je normální na každém rohu. Občas jsem chvílemi soucítila s celebritami, neboť kam jsme se hnuli, tam na nás ukazovali, udiveně zírali, či si nás velmi „nenápadně“ fotili. Také se nám stávalo, že jak nás někdo zmerčil, byl ochotný běžet i delší trasu a prokličkovat mezi překážkami, jen aby nás dostihl a poprosil o nějaké to selfíčko. Fotka s turistou je zkrátka neodolatelný zážitek.

 

K dispozici nám byl plánek, kde jsme měli po jednotlivých dnech rozepsaný program. Střídaly se nám dny, na které byla naplánovaná výuka a dny s naplánovanými výlety. 

 

Výuka byla většinou udělána jako dopolední program, pauza na oběd a následně krátká část odpoledne. V našem případě se spíše jednalo o pasivní poslouchání ale jakékoliv otázky a poznámky byly samozřejmě vítány. A témata přednášek také nebyly nijak zvlášť umořující. Většina z nich se točila kolem různých indických statistik, jejich ekonomiky, zemědělství atd. Často zmiňovaným faktem je i celkové množství obyvatel Indie, na které jsou nesmírně pyšní. Příjemné zpestření byla přednáška o módě a o umění, kde jsme si sami zkoušeli malovat tradiční indické obrázky. Během přednášek vyučující nikdy nezapomněli na občerstvovací pauzu a pravidelně nám servírovali šálek jejich pověstného čaje. Profesoři sami neskrývali svou zvědavost a mívali různé otázky týkající se České republiky. Jejich představy o Evropě byly ve většině případů opravdu zkreslené a bylo nutné nenechat se tím otrávit. 

 

Výuku střídalo i množství výletů. Tyto dny pro mě byly nejzajímavější, neboť o indické kultuře se dá mnoho dozvědět z přednášek, ale daleko více ze samotných ulic. Na výlety jsme měli přidělená auta i s řidiči a průvodcem. Navštívili jsme nespočet místních chrámů, muzeí a různých vesniček, ale dostalo se nám pocty jako třeba navštívit místní ministerské sídlo. Měli jsme tu čest spatřit z loďky na vlastní oči místní delfíny a volně žijící krokodýli.

 

Jenom slibovaní, volně žijící sloni se nám neustále vyhýbali a náš průvodce tvrdil, že setkání s nimi je spíše nebezpečné. A tak jediný slon, kterého jsme viděli, byl v místní zoologické zahradě. Většinu našich výletů doprovázel i nějaký ten fotograf. Za nějaký čas jsem si zvykla kolem míhající fotografy nevnímat, tak jsem ani nezjistila, že někteří fotografové pracovali pro místní noviny. Bylo pak pro mě velkým překvapením, když koordinátorka naší summer school donesla několik novinových článků s našemi fotografiemi. 

 

Neskutečným zážitkem bylo vystoupení místních tanečnic, které představovaly tradiční tanec Odissi dance. Pozornost místní televize neupoutaly pouze půvabné tanečnice, ale i dva členi z naší skupinky, kteří byli vyzváni k podání rozhovoru pro místní televizi. Dobré mravy a lekce stolování jsme si mohli procvičit v jedné z místních luxusních restaurací, kam jsme také byli pozváni. Letní škola byla zakončena, jak jinak, než večeří s rektorem univerzity a jeho rodinou. 

 

A na kolik vyjde takové léto v Indii? Nejdražší položku představovala letenka. I když u tohoto faktoru záleží, kdy se začne shánět. Já jsem bohužel měla letenku velmi drahou, neboť jsem přilétala na jiné místo (Nové Dillí), než z kterého jsem odlétala (Bombaj). Tím pádem jsem nemohla mít zpáteční letenku a cena se mi vyšplhala až na 20 tisíc. Nutné je také pojištění, které jsem sehnala za 1 200Kč a nesmí se zapomenout také na očkování. Očkovaná jsem byla na břišní tyfus a žloutenku A. Cena za obě 2 100 Kč. Dále je potřeba studentské vízum 1 550 Kč. Na univerzitě od nás také vybrali 250 USD, tedy zhruba 6 250 Kč na náklady za výlety. Vlastní útrata pak nebyla veliká, neboť Indie je na naše poměry velmi levná! 

 

Moje celková útrata byla kolem 40 tisíc. Nebyly to však čistě náklady pouze na summer school, ale zůstávala jsem poté v Indii další dva týdny a rozhodla se s menší skupinkou lidí procestovat i jiné části. Celkový čas strávený v Indii pro mě byl něco málo přes 5 týdnů.  Na pobyty v zahraničí delší než 1 měsíc, lze požádat svou fakultu o příspěvek. Částky se pak liší podle rozpočtu jednotlivých fakult.

 

I když to není částka zrovna malá, přepočítáno na kulturní obohacení je k nezaplacení :-)

 

Kdyby někdo o summer school v Indii uvažoval, můžete mě kdykoliv kontaktovat pro více informací.

 

 

 

Ukázka indické kreativity
Volně žijící opice v parcích
Výlety v okolních vecnicích
Prodavač koření
Chrám hare krishna
Fotka s dětmi zastiženými během výuky
Fotka s místními dětmi
Náš guest house
Během výletů jsme navštívili mnoho chrámů
Typicky barevné ulice v Bhubaneshwaru
Jídelna v guest housu
Velmi pikantní indická jídla
KIIT univerzita - část školní knihovny
Indické halenky - kurty
Chodba v guest housu
Krávy ležící na silnicích
Novinový článek s příspěvkem o naší návštěvě
Uvítací ceremoniál
Místní měna - rupie
Lekce umění
Billboard vítací studenty z čzu
Výlet k místním vodopádům
Líbil se vám příspěvek? Ovidlujte jej a pomozte tak vyšlechtit!
Celkem hlasů: 431
Tisk Clanku
Autor:

Komentáře

Máte přesnější informace? Podělte se s ostatními zemědělci :-)
Líbí se vám komentář, nebo není dobře nadojený? Ovidlujte jej! (= líbí)

Poslat nový komentář

Odpovězte prosím na otázku. Na velikosti písmen nezáleží.

Rubriky

Úvodní obrázek
Pro připomenutí 1. dílu stačí kliknout ZDE. 1. Suc...
Úvodní obrázek
Lidem, kteří se rozhodli během pátku 18.8. a...
Úvodní obrázek
Letošní klání se uskutečnilo na zbrusu novém hřišt...
Úvodní obrázek
Drazí začínající zemědělci, jelikož jsme ještě ned...
Úvodní obrázek
Prázdniny už nám fofrem končí,všichni se na pláži...