Jak se paří na Islandu

Odpověď na otázku v názvu článku zní – dobře a divoce. Jak taky jinak, když dnešní Islanďané jsou potomky hrdinných, ale divokých Vikingů.

Prohibice?

Alkohol býval společníkem Islanďanů už od středověku, kdy pomáhal utopit žal z těžkých životních podmínek pod norskou a posléze dánskou nadvládou. V době zdejšího národního obrození na konci 19. století byla vyhlášena úplná prohibice, která ovšem dlouho nevydržela. V zájmu obchodních vztahů s evropskými zeměmi bylo nejprve povoleno dovážet španělské víno a později se zákaz obchodování s alkoholem uvolnil ještě více. Nicméně, jistě nás překvapí, že dovážet a prodávat plnohodnotné pivo bylo povoleno až v roce 1989! A den povolení, 21. březen, se dnes slaví jako Den piva.

Alkohol tedy zakázaný není, ale jeho konzumaci se stát snaží omezovat. Alkoholické nápoje jsou extrémně drahé díky obrovské spotřební dani a zakoupit se dají, s výjimkou nízkostupňového piva, pouze ve speciálních obchodech zvaných „vínbúd“. Tyto obchody najdeme obvykle jen ve větších městech a mívají velmi omezenou otevírací dobu. Často jen dva dny v týdnu, nejčastěji ve čtvrtek a v pátek, po dvou hodinách. Zde se lidé zásobí před víkendem, protože dát si panáka v hospodě vyjde ještě mnohem dráž. Vínbúdy jsou skvěle zásobené, což překvapí i nejednoho zahraničního turistu. Cestovatelé, pozor! Konzumace alkoholu na veřejnosti je zákonem zakázána. Místní mládež to řeší přelitím žádaného moku do plastové láhve od Spritu.

Divoké víkendy

Běžný Islanďan je přes týden slušný, klidný, pracovitý člověk. Vynahradí si to o víkendu, kdy si vzpomene na své historické kořeny a promění se ve Vikinga. Páteční a sobotní večer se nejprve “objíždějí pozemky“, dnes už nikoliv na koni, jako dříve, ale v autě. Jednotlivci, dvojice či skupinky nasedají do aut, pokud možno do těch nejlepších, co v rodině mají, případně si nějakou pořádnou káru opatří v půjčovně a jezdí bezcílně po městě a okolí. Troubí na své známé, klidně zastaví uprostřed silnice na pár slov. Spolujezdci přitom konzumují alkohol.

Když se dost posilní a i řidič se už chce napít, zajdou k někomu domů nebo do baru na další rundu. Teprve po půlnoci začíná být v ulicích opravdu živo. To je najednou venku celé město a všichni korzují po hlavních ulicích s láhvemi v rukou. A pařit se musí stylově v co nejulítlejším a pokud možno sexy oblečení. Jednou v Akureyri jsme s klienty zájezdu vyrazili na noční poznávací program a jediní normálně oblečení jsme byli my. V centru se střídají rockové kapely a hrají jak o život, čím hlasitěji, tím lépe. Lidé mladí či staří s láhvemi a v oděvech jak na maškarní bál se skvěle baví.

Zaujmou nás tři korpulentní seniorky v džínách, bokovkách s mikrotričky, ze kterých jim lezou špeky, a s plyšovýma ušima a la zajíček Playboy. Ale smějeme se jim jen my, Islanďané jsou totiž velmi tolerantní a individualitu a odvahu si spíše cení. Možná ještě nezletilá slečna s kočárkem a kupodivu spícím miminkem se nadšenými polibky vítá se svými kamarády. Kdo ví, který z nich je otcem?

Když Islanďané paří, ať už se oslavuje cokoliv, důvod se přece vždy najde, tak do toho jdou naplno. Alkohol, co tělo zvládne, sex se známými i neznámými. Policejní hlídka je ve službě, ale nijak nezasahuje, nebude lidem kazit zábavu. Staří mladým nic nevyčítají. Pokud zrovna taky nepaří, vědí, že oni na tom nebyli jinak. Až nad ránem se ulice začínají vylidňovat a nastupují metaři, často zdravotně postižení spoluobčané, například s Downovým syndromem, kteří se zaslouží o to, že ulice jsou za chvíli opět čisté. Metařům se nikdo neposmívá a oni jsou hrdí na to, že jsou platnými členy společnosti.

Poučení

Island a paření, to jsou pojmy, které k sobě patří, stejně jako pojmy Island a turistika. Pokud vás představa hlučných pouličních večírků děsí, snažte se najít si o víkendu ubytování mimo město. Pokud chcete poznat kromě přírodních krás i mentalitu lidí, tohle k tomu poznání patří. Kupte si alespoň pár plechovek piva značky Víking a utěšujte se tím, že jedním z mála kriminálních činů, které se na Islandu stávají, bývá výtržnost v opilství.

Autor: Hana Tomsová, průvodkyně cestovní kanceláře Mundo, která pořádá poznávací zájezdy na Island.