Registrace |  Přihlášení
nahoru
home
¬ Out of ČZU

Kouzlo networkingu, aneb bez kontaktů to nepůjde

28. Únor, 2014
Úvodní obrázek
Co se vám vybaví, když se řekne networking? Pokud slovo jen slyšíte, možná si vybavíte netvora, který je ostatními nazýván kingem. Ale to jste vedle. Rád bych vám dnes představil metodu navazování kontaktů (od slova network), bez kterých to budeme mít po závěrečné promoci těžší, než všichni ostatní. Proč si tedy nezačít budovat náskok před ostatními právě teď?

Pro představení networkingu pro vás máme expertku na slovo vzatou. Je jí Lenka Schánová provozující vlastní společnost zabývající se vším, co jen s networkingem může souviset.

 

 

Co se skrývá za slovem networking?

Jedná se dlouhodobý proces navazování vztahů s lidmi za účelem výhod a budoucího užitku pro obě zúčastněné strany. Sposuta lidí to bohužel chápe jako jednorázové prosazení svých služeb ostatním lidem. A to rozhodně není smyslem networkingových akcí.

 

Ve zkratce

Jméno: Lenka Schánová

Povolání: Od roku 2012 vede vlastní firmu zaměřenou na seznamování a propojování lidí, obchodní asistenci a usiluje o rozšíření nových a netradičních networkingových akcí na českém trhu.

Krátký životopis:
Lenka studovala na vysokých školách v Praze, Londýně, USA a Bruselu. Po návratu do ČR založila v roce 2012 vlastní společnost.

 

Jak tyhle akce probíhají?

Asi nejznámějším typem je bussines snídaně, ale může se samozřejmě jednat i o oběd nebo večeři. Všichni zúčastnění sedí kolem jednoho stolu a každý má svou minutu, kdy může představit svou firmu nebo organizaci a říct co nebo koho hledáme. Takhle to proběhne u všech. Pak se jede druhé kolo, kde se každý snažím ostatním pomoci a doporučit nějaké kontakty. Lidem, co se v networkingu pohybují častěji docvakne, že vlastně znají někoho, kdo může pomoct tomu člověku, co teď mluví. Dojde k předání vizitky a ostatní už je na domluvě a snažení obou stran.

 

 

Jak moc se na networkingových akcích objevují studenti? Ať už třeba lidé s vlastním podnikáním nebo studentské organizace?

Studenti networking téměř neznají a když už se na nějaké akci objeví, neumějí se prodat. Nedokážou vyzdvihnout své přednosti a že jich není málo. Nikoho tam nezajímá, co neumíte a že chcete práci. Všichni chtějí vědět, v čem jste dobří a lepší než ostatní a tedy v čem můžete pomoci člověku, který o vás může mít jako zaměstnavatel zájem.

 

...dnešní konkurence je tak obrovská, že není prostor pro to, abyste seděli někde v koutě a říkali si, že toho zas tolik neumíte. Je nutné, aby se člověk uměl přiměřeně prodat.

 

Studenti často argumentují tím, že když chtějí sehnat práci, nedostanou jí právě proto, že nemají zkušenosti.

Proto, když třeba studují marketing, bylo by pro ně vhodné, kdyby začali chodit na marketingové konference, nebo networkingové akce, navázali tam kontakt se zajímavými lidmi, kteří už mají nějakou pozici a zkušenosti na dnešním trhu. Nabídnou jim své služby zadarmo, jen proto, aby se v tom prostředí chytli a získali zkušenosti. Tím se vymaní ze začarovaného kruhu, kdy nemohou najít práci. Pokud student na brigádě obstojí, společnost ho ráda později najme, protože už ho mají vyzkoušeného a ušetří tím náklady na hledání nového kandidáta.

 

 

Zmínili jsme networking u nás, jak je na tom v zahraničí?

Nám Čechům je strašně nepřirozené navazovat kontakty, třeba jen v metru, když vás někdo osloví, tak vaše první reakce bude ve stylu: "Sakra, co po mě ten člověk chce?" Kdežto třeba v Americe jsou lidé ve frontě na maso schopni začít rozebírat, co budou vařit ten den k obědu. Chybí nám ten malý a pro lidi v zahraničí přirozený smalltalk. Nejsme zvyklí na komunikaci a interakci s cizími lidmi. Stejně tak to mají Češi s networkingem ještě si na něj úplně nezvykli.

 

Pokud nemáte Linkedin, je to podobné jako když neexistujete nebo vůbec nefungujete...

 

 

 

Na vašich stránkách je u pozvánky na networkingovou akci možno nalézt seznam hostů, který mám jako účastník ten den na akci poznat. 

A jsou rozděleni na čestné hosty a hosty, kteří se přihlásili. Čestní hosté jsou lidé, kterých si osobně moc vážím a myslím, že mohou ostatní účastníky inspirovat. Díky jejich účasti na akci s nimi mohou i běžní živnostníci a podnikatelé konzultovat své nápady a představy.

 

A „obyčejní“ účastníci akce? Jak zajistíte, že se vám na jednom večeru nepotká 10 novinářů? Probíhá nějaká selekce?

Snažím se pečovat o pestrost složení všech účastníků. Dávám důraz na to, aby tam nechodili lidé, kterým jde pouze o získání kontaktů do své databáze, aby jim mohli nabídnout své služby.

 

Další věcí, kterou se zabýváte, je seznámení na zakázku. Co si pod tím konkrétně můžeme představit?

Tuhle službu rozhodně nedělám jen tak pro každého. Když pošlete někomu významnému email s nabídkou čehokoliv, jen v málo případech ho zaujmete a navážete nějakou spolupráci. Já vás v této službě tomu člověku představím, trochu vás uvedu a v podstatě jen otevřu dveře k dalšímu jednání. Jako příklad můžeme uvést start-up společnosti, které hledají investory. Pokud je daný projekt zajímavý, sjednám jim osobní schůzku s investory, kteří si rádi projekt vyslechnout. Ostatní už je na vlastnících projektu, zda-li se umějí prodat.

 

Jaká je asi šance, že vás headhunter osloví, když má napsat na email sexycat@seznam.cz?

 

Ve stínu Facebooku se alespoň v České republice krčí sociální síť Linkedin, jaký je váš názor na něj?

Upřímně vám řeknu, že pokud ho nemáte, je to podobné jako když neexistujete nebo vůbec nefungujete. Když mi teď dáte vizitku, asi se večer podívám na vaše webové stránky. Ale abych si vás udržela a měla o vás přehled, přidám si vás na Linkedinu. Uvidím i vaši profesní historii, co už máte za sebou a tak podobně. Tohle vám může otevřít spoustu dveří a málokdo si to uvědomuje, protože pokud máte dobře zpracovaný životopis na Linkedinu, může na něho narazit např. váš potenciální zaměstnavatel, obchodní partner nebo klient.

 

Kdokoliv si tam ale může napsat cokoliv, souhlasíte?

Ano, záleží to na konkrétním případu, ale dnešní konkurence je tak obrovská, že není prostor pro to, abyste seděli někde v koutě a říkali si, že toho zas tolik neumíte. Je nutné, aby se člověk uměl přiměřeně prodat.

 

V čem dělají studenti na Linkedinu největší chybu?

Nerozlišují Facebook a Linkedin. Je to s podivem, ale i na Linkedinu se objevují fotky opilých lidí a spousta dalších nevhodných věcí. Nebo taková maličkost jako emailová adresa. Jaká je asi šance, že vás headhunter osloví, když má napsat na email sexycat@seznam.cz?

 

...každý má jednu minutu na to, aby se představil.

 

Zpátky k vašim akcím, jak je to se vstupným? Řada networkingových klubů nabízí roční člesntví, jehož hodnota dosahuje i stovek tisíc korun.

Já v tomhle nemám ráda závazky, proto je na moje akce jednorázové vstupné za 300 Kč a na místě 400 Kč. Není to klub, kde by se lidé museli stát členy. Můžete přijít kolikrát chcete, nejste tedy ničím limitováni jako například u klubů, kdy máte možnost přijít pouze dvakrát, a pak se musíte rozhodnout, zda - li se chcete stát členem.

 

Jaký je rozdíl mezi vaším networkingem a tím, který nabízejí ostatní?

Srovnám to s klasickým networkingem, který nabízí například Friday's. Na jejich akci musí člověk sám migrovat mezi ostatními účastníky a navazovat kontakty. To je třeba pro introverta neřešitelná situace. Ten si tam vezme kamaráda a stráví to s ním celé na baru. Ale to není účel networkingové akce. Já jsem se rozhodla to změnit. Na mé akci účastníky rozesadím k několika stolům náhodně tak, aby ti, co se třeba už znají, neseděli u stejného stolu. V rámci jednoho stolu má každý jednu minutu na to, aby se představil. V tomto případě, má tedy i introvert možnost, se ukázat. Poté, co všichni u stolu měli svoji minutu slávy, tak se stoly mezi sebou prostřídají, aby se člověk dostal opět k novým lidem a mohl se s nimi dále seznámit. K tomu já ještě dělám nějaké soutěže, nebo na pódium pozvu náhodně vybraného soutěžícího, aby představil svůj tým nebo udělal elevator pitch.

 

Vy ještě provozujete školu networkingu...

Ano, tam lidi učím, jak se na networkingových akcích chovat. Poradím jim, jak se představit v jedné minutě, jak se vyvarovat těch největších networkingových chyb a spoustu dalších užitečných věcí.

 

Co byste ráda dělala v budoucnu?

Ráda bych pomohla začínajícím podnikatelům na jejich cestě za úspěchem tím, že je propojím s těmi správnými lidmi. A dalším mým přáním je zaměřit se na tvorbu komunit, ve které se lidé znají, spolupracují spolu a vzájemně si pomáhají. Dnes komunikace probíhá především elektronicky a lidé zapomínají na osobní vztahy. Stačí zmáčknout tlačítko a je to. Ale když se nad tím zamyslíte, kolik newsletterů za den dostaneme? A kolik jich přečteme?

Pohled redaktora

Lenka Schánová přináší mimo jiné nový pohled na otázku budoucnosti studentů VŠ, který stojí za zamyšlení. Díky svým zkušenostem ze zahraničí má obrovský přehled a když jsme během spíše příjemného povídání než klasického rozhovoru sklouzli ke smalltalku, o němž byla řeč, došlo mi, že na tom všem asi vážně něco bude.

 

Naše tradiční otázka na závěr, jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže?

Myslím si, že není velký rozdíl v tom, jestli má klec o dvacet centrimetrů víc nebo ne.  Spíš mi jde o to, aby kuře bylo v čistém prostředí a bylo zcela zdravé.

 

Komentáře

Máte přesnější informace? Podělte se s ostatními zemědělci :-)
Líbí se vám komentář, nebo není dobře nadojený? Ovidlujte jej! (= líbí)

Perfektní rozhovor. Do teď jsem netušil, že něco takového existuje. Rozhodně popřemýšlím zda navštívit. Díky

Ahoj Jindro,

pokud přemýšlíš, jestli navštívit tento networking, tak mohu jen doporučit. Měla jsem možnost se minulý týden této akce zúčastnit a je to akce rozhodně velmi zajímavá a můžeš se potkat s opravdu zajímavými lidmi a získat spoustu kontaktů :)

V případě dotazů mě klidně kontaktuj na lenka.vorlickova@izun.eu

Díky za pochvalu, vážím si jí. Rozhodně bych to být Tebou zkusil. Nemáš co ztratit.

S těmi smalltalk je to opravdu pravda. Když se Čech dostane třeba i do Irska, je v prvních dnech zaskočený tím, že si s ním chtějí povídat cizí lidé při jakékoli příležitosti. Na kole na červené, ve frontě v obchodě, v hospodě, zkrátka kdekoli. Časem vám to už přijde přirozené, ale zajímalo by mě, kde se v naší historii stal ten zvrat, že jsme se tak silně uzavřeli. Nějaké návrhy? Byla to šikana komunizmu? nebo dlouhé odříznutí od západního světa a jeho konvencí? To že je u nás vyšší množství lidí, kteří se vás snaží nějak převést?

Pravda, zkuste se na někoho v tramvaji jen usmát. Buď si myslí, že jste blázen nebo vytahuje pepřák. :-)

Tak to zkus a uvidíš, na mě ho ještě nikdo nevytáhl a za blázna tě považovat klidně můžou, alespoň mě to nějak nepálí. ;)

Poslat nový komentář

Odpovězte prosím na otázku. Na velikosti písmen nezáleží.

Rubriky

Úvodní obrázek
Pondělí 20. 11. Týden otevřených přednášek na FŽP...
isic
24. sezona PFK - Prague Philharmonia   Od 10....
Úvodní obrázek
Čtvrtek, 2. listopadu 2017, 16 hodin, ČZU  
Úvodní obrázek
Drazí začínající zemědělci, jelikož jsme ještě ned...
Úvodní obrázek
Prázdniny už nám fofrem končí,všichni se na pláži...