Titul bakalář – dvě písmenka, patnáct let reforem a nejistá budoucnost

15. 03. 2015 14 0 Out of ČZU Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Bc. - dvě písmenka, pro něž každý rok nespočet studentů zemědělky složí přijímačky, následně se všichni mačkají ve stosedmičce, skládají zkoušky atd., aby se z nich na konci tříleté cesty slavnostně stali Bakaláři. Položili jste si ale někdy otázky typu: „Kde a kdy titul bakalář vzniknul?“ a „K čemu mi to je?“. Redakce iZUN vám na tyhle otázky dnes dá odpověď.

Abychom porozuměli problematice bakalářského titulu, vydali jsme se na rektorát Univerzity Karlovy, kde na nás čekala paní Věra Šťastná. Tahle drobná, ale milá dáma totiž pracovala na odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a byla u toho, když byly v naší republice zaváděny reformy Boloňského procesu, nedílně spojené s bakalářským studiem.

Bio zpovídaného

Jméno: Věra Šťastná

Povolání: od roku 2008 vedoucí Oddělení analýz a strategií na rektorátu Univerzity Karlovy

Krátký životopis: Ve volném čase paní Šťastná ráda dělá práce doma nebo na zahradě. Ale nejraději se toulá s Charliem, svým 16měsíčním českým horským psem.

iZUN: Paní Šťastná, co stojí za vznikem bakalářského titulu?

Není to jedna věc, ale obecně se dá říci, že v celé Evropě byly velmi nepřehledné systémy vysokoškolského studia, magisterské úrovně, programy byly dlouhé, bez možnosti ukončit studium dříve, tedy bez jakéhokoliv výstupu dříve než za pět a více let. Navíc byl každý systém jiný. U nás byly za totality programy čtyřleté, pětileté nebo i šestileté. Ale na Slovinsku vedla k prvnímu magisterskému diplomu cesta dlouhá 8 let. Zkrátka Evropa byla pro studenty z jiných kontinentů nepřehledná.

Druhým faktorem bylo to, že se školy začaly otvírat vyšším a vyšším počtům studentů. Ti, kteří neuspěli, odešli bez jakékoliv kvalifikace, takže diplom v Evropě začal být drahý. Díky nepřehlednosti systémů a dlouhému studiu začal upadat zájem o evropské vysoké školy. Studenti ze zahraničí sem nemohli přijít studovat magistra, protože by to museli studovat od prvního ročníku pět let. Navazující magisterské studium bylo pouze na britských ostrovech nebo v Asii. Tam se inspirovali evropští ministři a na základě výše uvedeného byla v roce 1999 podepsána Boloňská deklarace, která měla za cíl sjednotit vzdělávání v Evropě ve smyslu jeho struktur (ne obsahově). Cílem bylo zavést kratší, bakalářský stupeň studia, a učinit tak Evropu atraktivnější. Zároveň tím měla být umožněna i větší mobilita evropských studentů.

 

iZUN: Jak se situace vyvíjela v různých zemích?

Byly stanoveny jenom obecné principy a zásady, byly prezentovány příklady dobré praxe, zpracovávány srovnávací studie, jak reformy ve které zemi probíhají.

iZUN: Co si mám představit pod obecným principem?

Ohledně stanovení principů bakalářského studia proběhla celoevropská diskuse – zejména mezi představiteli VŠ a ministerstev. Ze semináře v Helsinkách v roce 2001 vzešly základní mantinely: program bude 3-4letý. Protože se taky začínal používat kreditový systém, pro bakalářský titul bylo stanoveno 180-240 kreditů. Bakalářské studium mělo být ucelenou kvalifikací, tzn. mělo umožnit vstup na trh práce, ale zároveň prvním cyklem studia, tedy mělo umožnit i pokračování ve studiu, neměly být tvořeny pouze úzce specializované programy. Tato dvojí role se později ukázala jako velký problém.

iZUN: Pojďme teď k tomu dělení. Jak to probíhalo v České republice?

Některé školy se snažily udělat z bakalářského studia ucelený program, někde se studijní program pouze rozdělil na dvě části – tady je otázka, jak se dělení povedlo nebo nepovedlo.

iZUN: Každá univerzita a fakulta tedy dostala v dělení toho původně dlouhého programu volnou ruku?

Ano a každá škola k tomu přistoupila svým způsobem, rámcem však měly být zásady z Helsinek.

iZUN: V čem byl největší problém toho dělení?

Jako příklad bych použila studium svého syna. Je absolventem ČVUT a bakalářský program pro něj byl daleko obtížnější než magisterský. Studium nebylo rozděleno tak, aby od počátku mohl student studovat odborné předměty, ale původní program byl víceméně rozdělen na dvě části. V bakalářském programu pak převažovala matematika a fyzika, tedy de facto teoretické předměty, díky kterým řada studentům odpadala již v dlouhém původním programu. Poté co syn ukončil bakaláře a postoupil na magistra, bylo studium toho programu daleko jednodušší. I proto tehdy nadále v bakalářském programu neúspěšně končilo a končí vysoké procento studentů.

iZUN: Myslíte si, že to, co zažil váš syn, je správné?

To rozhodně ne. Takhle to myšleno nebylo. Naopak, bakalář by měl pamatovat i na ty, kteří nezvládali magisterské studijní programy (dlouhé), aby ukončili studium dříve a s určitou kvalifikací.

iZUN: Chápu to tedy správně, že univerzity prostě v pětiletém programu někde udělaly čáru a to, co bylo od čáry vlevo, spadlo do bakalářského programu, a to, co bylo vpravo, se dalo do magisterského?

Ano, tak to bylo. A to bylo špatně.

iZUN: Můžeme tedy říct, že za současnou neveselou situaci kolem bakalářského titulu jsou zodpovědné školy?

Ne, nedá se to takhle zobecnit. Jednak to některé VŠ uchopily jinak, jednak vznikly nové studijní programy. Ale i výše popsaný způsob patří k tomu, jak jednotlivé školy implementovaly Boloňský proces. Nikdo neměl zkušenosti, pro kontinentální Evropu to byly změny bezprecedentní, nebyly kulturně blízké vzory, jak restrukturalizaci udělat.

Top komentář
15 března, 2015 - 14:45 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

"Tahle drobná, ale milá dáma totiž pracovala..." vysvětlí mi redakce, proč by drobný člověk nemohl být jinak milý? :D :D

 

iZUN: Pojďme do současnosti. Myslíte si, že je současný systém studia - tedy 3 roky bakaláře a 2 roky magistra správný?

Myslím si, že je správný třístupňový systém studia (bakalář, magistr a doktor). Funguje to takhle v Asii nebo třeba v Americe a Evropa by neměla zůstat izolovaná. Za posledních 15 let proběhla řada reforem, kontinentální Evropa se prostě někam posunula a nedomnívám se, že je cesta zpátky k pětiletým programům. Kromě toho nikdo s takhle velkou změnou, jaká proběhla, neměl žádné zkušenosti, nebyly kulturně blízké vzory, jak to udělat.

 

iZUN: Co by se teď mělo dít?

Nastal čas to, jak bylo studium strukturováno, seriózně vyhodnotit. A to za vysoké školy nikdo nemůže udělat. A vysoké školy by to ani neměly připustit.

iZUN: Co by měla škola dělat? Jak by mělo proběhnout hodnocení?

Každá škola by se měla podívat, jaké má studijní programy, jaký je v nich profil absolventa, co by měl umět, jaké by měl mít teoretické znalosti a praktické dovednosti po dokončení bakaláře. Pak je třeba se podívat, jestli předměty, které se v programu vyučují, vůbec přispívají k získání těchto znalostí a dovedností. A myslím, že k této diskusi by mohli být přizváni taktéž zaměstnavatelé, kteří by svými požadavky také trochu mohli ovlivnit podobu studijních programů.

iZUN: Pojďme se na závěr pokusit zhodnotit Boloňský proces. Na kolik byl úspěšný nebo neúspěšný?

Nedá se to změřit a těžko se to hodnotí. Protože jsem se tím zabývala velice dlouho, znám i původní intelektuální vizi a sleduji, k čemu se vývoj posunul. Je to pro mě trochu zklamáním, protože původní intelektuální vize byla především o tom, o čem jsme si dneska povídali, o prostupnosti, o tom, aby Evropa nebyla izolovaným ostrůvkem, co se týče vzdělání, aby se studenti mohli se svým diplomem volně pohybovat po Evropě a byl jim uznán i jinde ve světě. Byť se leccos povedlo, zatím to neplatí, dokonce ani u nás doma. Mělo by se o tom teď po 15 letech začít velmi intenzivně přemýšlet, jsme o patnáct let chytřejší, nesmíme utéct od rozdělané práce.

iZUN: Na závěr Vám nemůžu položit jinou otázku než naši tradiční. Jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže?

Klecový chov drůbeže se mi nelíbí. Myslím si ale, že v současné industrializované produkci je takřka nemožné se klecovému chovu nějakým způsobem vyhnout. Podle mého názoru, stejně jako strukturované studium, se dá udělat lépe a hůře. Ty odstrašující případy by měly být exemplárně trestány a naopak to dobré zacházení by mělo být veřejně chváleno.

Autoři: Adam Valečka
Pohledem autora

<p>Paní Šťastná je odborníkem na slovo vzatým. Během celého rozhovoru nechce na nikoho ukázat prstem a říct: „Ten za to může!“. Možná je to proto, že je situace tak zamotaná, nebo proto, že sama byla přímo u toho, když došlo k té velké změně. Co je ale velice sympatické, je fakt, že nechce dopustit, aby se zůstalo u současného stavu a pokračovalo se v boji za kvalitní vzdělávání na všech frontách.</p>

nebo sdílej

Mrkni taky na tohle

08. 02. 2021 0

Zkouškové online

Číst více
18. 05. 2017 0

24 hodin

Číst více
14. 05. 2017 0

Vyzpovídali jsme krále Majálesu a Miss za ČZU

Číst více

Komentáře

Uživatel
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 15 března, 2015 - 14:45

"Tahle drobná, ale milá dáma totiž pracovala..." vysvětlí mi redakce, proč by drobný člověk nemohl být jinak milý? :D :D

| 69
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 15 března, 2015 - 15:52

Taky mě to zarazilo :D

| 45
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 15 března, 2015 - 21:32

Problém Evropy je hlavně někde jinde. Poněkud ( dosti) líná evropská mládež nechce studovat těžké obory ( technické vědy, chemie, fyzika, matematika, informatika atd.). V USA je to sice stejné, ale tam jsou schopni přitáhnout studenty z Asie ( pilné, pracovité, snaživé). Evropa moc ne, takže ono je nakonec jedno, zda 5 či 3+2 ( často to je +1), problém je asi jinde.... Jo a autor si plete význam a a ale....

| 51
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 16 března, 2015 - 16:02

Já si ani nemyslím, že studenti jsou "líní" studovat tyhle obory. Já osobně jsem technicky zcela levej, chemie, fyzika a matematika jsou předměty co jsem vždy nesnášel. A myslím si, že podobně to má hodně studentů. Nechuť k těmto předmětům vznikla tím, že je učí lidé co rozumí předmětu, ale nejsou pedagogové a neumí zaujmout, ani látku předat. A taky mělo vliv to, že o absolventy nebyl tehdy zájem. Navíc člověk z ekonomického oboru má širší možnost uplatnění, než technicky vzdělaný člověk (tam je vždy velká míra specializace). Teď končí boom ekonomů a začne boom technických lidí, protože absolvent z určitých technických oborů může dosáhnout i na nástupní plat přesahující 40 000,-.

| 40
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 16 března, 2015 - 20:12

To, že jste fyziku, matematiku a spol. vždy nenášel, neznamená, že to nebylo Vaší leností. Na rozdíl od sociologií, psychologií, marketingů, politologií, managementů aj. povídání se to prostě nedá okecat. Integrálů musíte spočítat stovky, abyste v nich měl cvik, limit taky, chemii je také nutné drtit. Geniálních jedinců, kteří na integrál pohlédnou a vědí, je absolutní minimum. Jinak je to věc drilu jako jazyky či skok do dálky. Samozřejmě, každý má tu osobní hranici jinde. Svádět to na pedagogy je sice obvyklé, ale pokud student či žák není ochoten zabrat, tak pedagog nedosáhne ničeho. Technik se snadno během života, pokud je nutno, předělá na ekonoma, účetnictví se naučí za cca 2 večery, mikro a makro taky celkem snadno. Ekonom se ale nepředělá na technika nikdy. Technici budou a již jsou velmi žádaní, ale kde a jak se uplatněji všichni ti povídálci, to tedy nevím. To je skutečný problém evropských škol.

| 56
Sedivakovy postrehy
Sedivakovy postrehy - 17 března, 2015 - 11:17

V zásadě s Vámi souhlasím, ale souhlasím i s komentářem na který jste reagoval. Ono totiž to, že se něco nadrilujete neznamená primárně, že to budete ovládat natož, že Vás to bude bavit, naplňovat a budete se tím živit. Stejně tak bych byl já osobně velmi obezřetný k tomu kdo je schopný se co přeučit... Celý problém je podle mne v pokrouceném systému a to jak jej chápeme. Dost velká část matematiky, fyziky, chemie a tak dále, pokud jde člověk do hloubky problému, se dá relativně snadno vysvětlit a pochopit. Zvláště pokud člověk logicky spojí souvislosti. Netvrdím, že bez informací uložených v paměti to nejde, ale dost velkou míru na tom má i pochopení "toho všeho". Jaká je potom role pedagoga v tomto systému? Není to právě to, že by měl žáka vést a rozvíjet ho (př. prof. Milan Hejný)?

| 41
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 17 března, 2015 - 18:48

Na metodu prof. Hejného jsou velmi rozdílné názory. Velká část matematiky, fyziky a chemie se nedá "relativně snadno" vysvětlit a pochopit, ale na úrovni technického vzdělání se při určité píli pochopit dá. Ovšem musí být zvládnut matematický aparát. Bez něj to je fraška. Na slušném vzdělávání nic pokrouceného není, pokroucená je snaha bez námahy a pokud možno právě bez matematiky ( fyziky, chemie) navázat, když není na co. Dril není učení bez pochopení, ale procvičení, které přispěje k pochopení. Jízdu na sjezdovkách, běh na 100 m či integrování per partes ( či cokoliv podobného) vysvětlím za 5 minut. Ale potom následuje cvičení, dril. Docela by mne zajímalo, co 16.02 na ČZU studuje, když "Já osobně jsem technicky zcela levej, chemie, fyzika a matematika jsou předměty co jsem vždy nesnášel" ....asi Pefku. Co se týče uplatnění absolventů třeba ČVUT, VUT, MFF apod. v ekonomii, stačí pohlédnout na CERGE, UTIA, ČNB či vedení bank atd. Ekonoma v pozici konstruktéra tedy neznám. Mj. Nobelovu cenu za ekonomii mají ve velkém procentu technici a matematici, fyzici. Právě, protože se naučí dobře myslet.

| 52
Sedivakovy postrehy
Sedivakovy postrehy - 17 března, 2015 - 19:43

Ano, na přístup prof. Hejného jsou velmi rozdílné názory...to je ale dobře. Doby kdy existuje převážně nějaký nebo jen jeden názor jsou zaplať pánbůh pryč... S ostatním nemůžu než jen souhlasit. Avšak záměrně jsem napsal "relativně", snad Vám je jasné proč...mimochodem nepsal jsem nic o píli ani lenosti a ani jsem nenapsal, že procvičování není nutné. Naopak. Matematika je z toho všeho naprosto nejdůležitější. Jsem rád, že na tom se shodneme. Ale budu se opakovat - pokud dostanete ta důležitá spojení a pochopení, že matematický základ je ve všech technických vědách - pak látku vnímáte jinak. Já s Vámi souhlasím, že naučit se organickou chemii není to samé jako naučit se online marketing. O to tu, v této diskusi, ostatně ale ani nešlo. Pokroucený systém. Omlouvám se, pokud jste mne špatně pochopil. Není tu řeč jen o vzdělání/vzdělávání. Je tu řeč o celkové návaznosti na to co je očekáváno od studentů, co studenti očekávají od pedagogů a vzdělávací instituce, co zaměstnavatelé očekávají a tak dále...vše je navzájem propojené. Napadá mě otázka (i když odpověď znám z Vašich předchozích příspěvků) - jak definujete kvalitní vzdělání? Uplatnění absolventů...Nobelova cena...dobře myslet...nepochybně to je vše pravda. Napíšu to trochu jinak. Před pár lety jsem měl tu čest docházet na přednášky filosofie pana pedagoga, který je původem vzdělaný chemik. A teď se zeptám zcela nestranně - myslíte, že to je správně? Mimochodem, sám tvrdíte, že integrování per partes vysvětlíte za 5 minut, takže to "relativně snadno" jde vysvětlit, nebo čtu špatně? :)

| 36
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 17 března, 2015 - 20:05

per partes není ale velká!!! část matematiky, ale malinkatá část IP, totální základ, pokud teda někdo umí DP, aspoň trochu vysvětlím za 5 minut, procvičení ???? jak kdo....no tak třeba 50 (30) příkladů by stačilo :-)) na zbytek odpovím jindy

| 38
Sedivakovy postrehy
Sedivakovy postrehy - 17 března, 2015 - 20:14

Není to velká část matematiky, ale v současné podobě matematiky na ČZU je to dost velká část látky potažmo studia...raz ! dva !! tři !!! Budu se těšit! :-)

| 38
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 24 března, 2015 - 19:47

Za 40k bych i jak oještě student bc pefky IT nevstal z postele ani na současnej 3/4 úvazek. Proboha jak se dá ze 40ti hrubýho měsíčně přežít????

| 33
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 27 března, 2015 - 12:02

Kecy v kleci

| 31
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 31 prosince, 2015 - 12:48

U toho bakaláře, myslím si, že to není tak tragický. A jestli u něj zůstat nebo pokračovat je pak otázkou konkrétního oboru, osobních ambicí a toho, jak jsme zvládali bakalářské studium. Osobně se na magisterské studium chystám, asi půjdu na titul MSc tady http://www.ligsuniversity.cz/msc - to mi přijde jako zajímavá varianta:)

| 24
Anonymní moravák
Anonymní moravák - 26 května, 2017 - 00:28

Ahoj všem! Myslím, že je Bc. totálně k ničemu, sám jsem teď na navazujícím Mgr. a koušu to jak se dá, je to prostě těžký jak ***. Teoretické vzdělání je v tomto státě dobré, jen aby měl člověk ta písmenka před/za jménem. Pak záleží na praxi a schopnostech. Být titulovaným "blbečkem" má pouze význam, abyste se dostali na vybrané nav. Mgr. obory bez přijímaček, bohužel, ale tak to tu je.

| 5

Naši partneři

Došlo k neočekávané chybě! Načíst znovu 🗙