Finalistka Miss Agro č. 3 - Lucie Janošová

28. 04. 2016 1 0 Univerzita Zpět na Úvod

Jako třetí v pořadí se nám představí Lucie Janošová. Je to veselá dívka, která miluje jídlo a neodolá romantice, co dalšího na sebe prozradila si přečtěte v následujícím rozhovoru.

iZUN: Můžeš nám o sobě něco říct? Odkud jsi, kolik Ti je let, co studuješ…

Jmenuji se Lucie Janošová, jsem z Prahy a je mi 21 let. Studuji na Institutu vzdělávání a poradenství obor Poradenství v odborném vzdělávání.

iZUN: Jaké jsou Tvoje koníčky, co děláš ve volném čase?

Ráda vařím a peču. Obecně miluji jídlo a snažím se dělat vše poctivým domácím způsobem. Mým velkým koníčkem je cestování a zbožňuji létání. Když zrovna necestuji, tak ráda běhám. Baví mě chození na dlouhé procházky a často s sebou beru svého psa Badyho, kterého mám od svých 7 let.

iZUN: Jaká je tvoje povaha?

Jsem veselá, pozitivní a velmi přátelská osoba, která miluje smích, radost a především upřímnost. Líbí se mi, když je žena ženou a snaží se podtrhovat svoji ženskost nejen chováním, či vystupováním, ale i oblékáním a stylem života.

iZUN: Čemu nikdy neodoláš?

Sladkostem, dobrému jídlu a romantice.

iZUN: Jsi zadaná?

Možná? (úsměv)

Jsem cílevědomá a snažím se jít si za svými sny.

iZUN: Kolik času trávíš denně v koupelně?

Minimálně 1,5 hodiny.

iZUN: Pracovala jsi někdy na poli nebo na zahradě?

Ano.

iZUN: Jaký je Tvůj typ vysněného muže?

Pravý gentleman se stejným životním cílem – mít velkou šťastnou rodinu. Hodný člověk se srdcem na správném místě. Rozhodně by měl také mít rád cestování.

iZUN: Kdybys mohla na ČZU změnit jednu věc, která by to byla?

Vytvořila bych centrum, kde by se studenti mohli scházet mimo své přednášky a mohli by se zde věnovat svým koníčkům a učit se novým věcem v rámci kurzů, které by se jim v centru nabízely. Např. kurzy vaření, tance, focení, malování, programování, apod.

iZUN: Čteš iZUN.eu?

Ano.

iZUN: Co všechno si ochotná udělat pro vítězství (nejen v Miss Agro)?

Jsem cílevědomá a snažím se jít si za svými sny. Ale vždy si zachovávám svoji přirozenost, a pokud je něco nemožné, tak se to snažím brát s úsměvem a považuji to za zkušenost.