Registrace |  Přihlášení
nahoru
home
¬ Univerzita

O Brexitu s Britem učícím na ČZU

27. Červen, 2017
Úvodní obrázek
Brexit. Kdo o něm neslyšel, žil asi v posledních měsících na jiné planetě. Odchod Velké Británie z EU byl oficiálně odstartován na konci března. Co to pro nás do budoucna znamená?

Jak bude vypadat Unie bez Británie? Přežije EU jednu z největších krizí ve své historii? Na to i na další evropské otázky jsme se zeptali Dereka Shepherda – britského učitele, který působí jako hostující profesor na ČZU.

Ušní známka zpovídaného

Jméno: Derek Shepherd

Povolání: Hostující profesor

Krátký životopis:

Derek Shepherd vystudoval univerzitu v Newcastlu (obor Agricultural Economics) a během svého života se vždy pohyboval v zemědělství. Ať už teoreticky na poli akademickém nebo jako člen významných britských zemědělských institucí:

Confederation of British Industry – Senior Economist, 1985-1987

Building Employers’ Confederation – Senior Economist, 1984-1985

National Farmers’ Union – Economist, 1981-1984

Dnes Derek učí na univerzitě v Plymouthu a jako hostující profesor navštěvuje od roku 1995 i naši školu. Volný čas tráví rád se svojí rodinou, čtením knih a cestováním. 

 

Vraťme se nejprve do roku 1973, když Velká Británie vstoupila do tehdejšího Evropského společenství. Jak jste tento historický milník prožíval Vy osobně a Vaše nejbližší okolí? 

Než odpovím, rád bych připomněl, že Velká Británie se do tehdejšího Evropského společenství (předchůdce EU, pozn. redakce) snažila dostat již od roku 1961, ale tehdejší francouzský prezident Charles de Gaulle britský pokus hned dvakrát vetoval (v roce 1963 a pak znovu po podání druhé přihlášky v roce 1967). Bál se totiž klesajícího vlivu Francie na rozhodování. Na základě toho, že jsme byli nejprve dvakrát odmítnuti si i dnes vzpomínám na určitou satisfakci, která byla sice všudypřítomná ale zároveň britsky chladná. 

Zemi v době vydání rozhovoru vede premiérka Mayová. Jak může ovlivnit vyjednávání o Brexitu, když byla vždy proti němu? 

Osobně ji samozřejmě neznám, ale na jejím příkladu se dá hezky ukázat, jak může někdy politik změnit své názory. Nicméně zemi teď vede pro své schopnosti, a já věřím, že ačkoliv byla původně odpůrcem Brexitu, fakt, že bude vyjednávat o jeho podmínkách, může být ve finále výhodou.  

Jak moc je pravděpodobné, že Británie stihne deadline pro svůj odchod z EU? Ten by měl nastat do 29/3 2019. 

To si netroufnu odhadnout ze dvou důvodů. Prvním z nich je to, že ačkoliv jsou známé oblasti a témata, o nichž se bude jednat, nikdo netuší, v jaké části a na jak dlouho se každé z těchto stovek malých jednání může zaseknout.

Druhým důvodem je situace, v níž UK nestihne dojednat vše potřebné do zmíněného termínu. Lhůta může být prodloužena jen tehdy, pokud to odsouhlasí všech zbývajících 27 států EU. A zkuste si teď říct, jak se v určité věci rozhodne Vašich 27 kamarádů třeba za rok a půl. 

 

 

Derek Shepherd

Nehledě na to, jaké podmínky si Británie vyjedná pro svůj odchod, země bude muset stejně dodržovat přibližně 19 000 pravidel přicházejících z Bruselu. Zazněl tento argument v kampani? Měli lidé přesné informace? Jaká byla kampaň z Vašeho pohledu? 

Chápu, kam míříte, nicméně přístup „Zlo přichází z Bruselu“, který občas pozoruji v českých médiích, jsem u nás nepozoroval. Ano, i v Británii existují média, která jsou více či méně proevropská, ale myslím si, že jsou v rovnováze. Ani jedna strana nemá a v kampani neměla nějakou výraznější převahu, což bylo vidět i na těsném výsledku. 

Jaké tři hlavní věci podle Vás způsobily Brexit? 

To je velmi těžká otázka, byla to spíš kombinace několika faktorů.

Často zmiňovaný byl obrovský počet osob ze střední a východní Evropy (zejména Poláků), který do Británie postupem času přišel. Tady bych rád zdůraznil, že v rámci největšího rozšíření v historii EU v roce 2004, během kterého do Unie vstoupila i ČR, měly všechny země (členové staří i nově přicházející) možnost využít ochranou lhůtu až sedmi let (2+3+2 roky), která měla chránit trhy před nekontrolovatelnou migrací z nových členských států. Británie a například Švédsko tuto lhůtu nevyužili. Další země již ano – třeba základní dva roky a pak již lhůtu neprodlužovali a otevřeli se novým členským státům naplno. ČR s Německem proti sobě uplatňovali ochranu tak dlouho, jak jen to šlo, tedy až do roku 2011. Počátky Brexitu je tak možno vidět již v tomto nepřijetí ochrané lhůty a následným přesunem přibližně půl milionu Poláků směrem do UK.

Druhou neméně důležitou věcí je vztah Británie a Bruselu. Nikdy nebyl optimální, Británie vždy více do rozpočtu EU dávala, než z něj dostávala. Tento rozdíl byl v minulosti hodně významný a Margaret Thatcher dokonce v roce 1984 vyjednala takzvanou britskou slevu se známým výrokem: „I want my money back!“ Z rozdílu (příjmy – výdaje z/do rozpočtu EU) tak Británie dostávala ještě nějaké peníze zpět do svého rozpočtu. Zakládající státy si taky pochopitelně na začátku nastavily spoustu podmínek výhodně především pro sebe. Británie u toho tehdy nebyla a ve spoustě věcí tak byla vždy trošku pozdadu, respektive ve stínu Francie a Německa.

Je to ale taky britská hrdost a důvěra v to, že to sami bez EU zvládneme lépe. Čas ukáže, zda to tak opravdu bude.

Ještě před začátkem oficiálního vyjednávání o podobě Brexitu byla slyšel velmi ostrá slova týkající se např. sporu o Gibraltar (britská kolonie na španělském území). Někteří politici tvrdili, že by neváhali použít vojsko na získání tohoto -pro Anglii důležitého - území. Jak si tahle slova máme vysvětlit? Není to vyřizování účtů přes média někdy dětinské?

Určitě to tak může působit. A taky si občas říkám, proč si to nevyříkají v hospodě nebo za zavřenými dveřmi. Ale je potřeba si uvědomit, že oni takto veřejně zkoušejí, co druhá strana vydrží. V podstatě obě strany pomocí těchto výroků hledají hranice, které v ostrých jednáních nebudou moct překročit.

Derek Shepherd

Co všechno se odchodem UK z EU změní? 

To teď nelze určit, ale jedno vím poměrně jistě. Sníží se počet států, které budou přispívat do rozpočtu EU. Pořád bude potřeba vybrat přibližně stejné množství peněz, ale platit ho bude už jen 27 států. Ti, co pořád dostávají o hodně více, než dávají, budou dostávat méně. Státy na hraně (dostávají jen o trochu víc než dávají) se mohou překlopit do skupiny těch, kteří více dávají než dostávají. Země, které do společné kasy dlouhodobě více dávají než z ní dostávají, budou dávat ještě víc. Z tohoto pohledu tedy Brexit nepřinese nic dobrého.

Na vyjednávací scéně někdo ztratí spojence a někdo zase svého dlouholetého oponenta. Většina věcí, které ovlivní každodenní život obyvatel Unie se ale bude teprve vyjednávat.

Pohled redaktora

S Derekem Shepherdem jsem se potkal při blokové výuce předmětu EU integration vyučovaném na anglickém oboru Economics and Management (PEF, navazující studium). Učitel, který v minulosti pracoval mimo jiné i na britském Ministerstvu zemědělství mi učaroval od první minuty výuky. Jeho zkušenosti z teorie i praxe a styl výuky založený na samostudiu dokumentů a následné diskusi o nich z něj dělají nejlepšího učitele, jakého jsem během studia na ČZU potkal. Více takových, prosím!  

Budoucnost řeší dokument zvaný Bílá kniha o budoucnosti EU. Ten představuje pět možných scénářů: pokračovat v dosavadním vývoji, soustředit se více na jednotný trh, vícerychlostní Evropa, dělat méně ale efektivněji, dělat mnohem více společně. Který z nich podle Vás zvítězí? 

Vítám debatu o budoucnosti Unie, protože je opravdu potřeba. Je dost možné, že Brexit Bruselu ukázal, že o reformě nelze už jen mluvit, ale je potřeba opravdu něco udělat.

Z prezentovaných možností věřím nejvíce modelu vícerychlostní Evropy. Na příkladu Eura se dá ukázat, že ho prostě nemůžou mít všichni. Ta měna je jako košile. Některým zemím sedí přesně (např. Německo) a některým je velká (Řecko, Itálie). Vícerychlostní Evropa by nejen tohle vyřešila. Kdo by chtěl dělat více, měl by možnost. Kdo ne, zůstal by v základním módu integrace. To samé se ale bude týkat výhod. Kdo jich bude chtít víc, bude pro ně muset taky víc udělat. Černí pasažéři, kteří EU chtějí jen dojit, budou mít utrum. Rozsah základního módu integrace bude ale extrémně komplikované stanovit. Stejně jako to, kdo rozhodne o tom, jak moc se bude země dále zapojovat do dění v EU. Řekne to jedna vláda nebo lidé v referendu?

Pokračovat v dosavadním vývoji podle mě nemá cenu. To celou EU dovedlo do dnešního stavu a Británii až k Brexitu.

Snaha soustředit se na společný trh také nezní úplně špatně, ale přesto si myslím a věřím, že to nemusí být poslední fáze evropské integrace. Jednotný trh byl dokončen v roce 1993. Nemyslím si, že vše, co EU od té doby udělala, bylo špatně. Návrat do roku 1993 podle mě není nutný, Evropa má na víc.

Dělat toho méně zato efektivněji je extrémně komplikované. Proč? Zkuste se s 27 kamarády domluvit na tom, na jaký film zítra všichni v jeden čas půjdete do kina.

A dělat mnohem více společně? To je podle mého názoru v současné době sebevraždený scénář. Potřebujeme se zastavit, nadechnout se, rozhlédnout se a vydat se tou nejschůdnější cestou. Nemá cenu bezhlavě běžet dál, aniž bychom věděli, kam ta cesta vede a co na nás číhá za zatáčkou. 

Nemůžeme skončit jinak než naší tradiční otázkou. Jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže?

Samozřejmě se mi chov v klecích nelíbí, ale to je jen půlka celého problému. Neznám totiž názor těch zvířat. Třeba jim to vyhovuje a my se trápíme jejich blahem zcela zbytečně. Ve svém okolí znám spoustu lidí, kteří by si vejce z klecí nikdy nekoupili a myslím, že takových lidí je v Británii víc. Nicméně, dokud nebudeme znát názor druhé strany, nikdy se nedozvíme, zda je to opravdu takový problém za jaký se to prezentuje.

 

Komentáře

Máte přesnější informace? Podělte se s ostatními zemědělci :-)
Líbí se vám komentář, nebo není dobře nadojený? Ovidlujte jej! (= líbí)

Poslat nový komentář

Odpovězte prosím na otázku. Na velikosti písmen nezáleží.

Rubriky

Úvodní obrázek
Co na vás ovšem v novém bufetu čeká, je zdravé jíd...
Úvodní obrázek
Díky, že můžem! Spolek ani ne deseti studentů,...
Úvodní obrázek
Čtvrtek, 2. listopadu 2017, 16 hodin, ČZU  
Úvodní obrázek
Drazí začínající zemědělci, jelikož jsme ještě ned...
Úvodní obrázek
Prázdniny už nám fofrem končí,všichni se na pláži...