Registrace |  Přihlášení
nahoru
home
¬ Univerzita

Zrození Zemědělky aneb Jak to všechno začalo

4. Červen, 2017
Úvodní obrázek
Jak přišla na svět naše škola? Co způsobilo, že leží v malebném prostředí Suchdola a ne mezi kolegy na Kulaťáku? Jaké byly její první krůčky? O tom nám povypráví PhDr. Josef Vavřík CSc., který byl součástí této nepříliš známé kapitoly v životě naší univerzity.

PhDr. Josef Vavřík CSc. nastoupil v roce 1950 jako asistent na katedře Společenských věd na tehdejší Fakultě zemědělství při ČVUT. Učil dějiny filosofie. V 60. letech se zabýval sociologií venkova. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ a byl propuštěn z VŠZ. Poté jezdil na tramvaji.  V roce 1990 byl rehabilitován a vrátil se k výuce na VŠZ, dnešní ČZU.

 

Katedra zemědělství při ČVUT fungovala do roku 1952 a poté vznikla samostatná VŠZ. To bylo zakotveno přijetím zákona v Parlamentu ČSSR. V roce 1954 se začalo uvažovat o nové výstavbě celé školy. Hledalo se umístění a volba padla na Suchdol, který byl tehdy  ještě vesnicí u Prahy.

 

FAPPZ

 

V té době to byl hlavně rektor prof. Kosil  a  kvestor Dr. Šindelář, kteří prosazovali výstavbu VŠZ  na Suchdole. VŠZ měla vlastní projekční úsek, který nakreslil základní schéma nového kampusu. Na starosti to měl prorektor pro výstavbu Prof. Hučko.

 

Pan doktor Vavřík nám přináší autentický přenos tehdejší doby:

 

Já jsem zažil všechno, neboť v roce 1953 jsem nastoupil na VŠZ jako asistent. Začalo to v roce 1952, kdy bylo rozhodnuto, že se z ČVUT vyčlení Fakulta zemědělského inženýrství. Ovšem jako samostatná škola začala fungovat právě až v roce 1953. Do té doby byly nabízeny pouze obory agro a zoo. Přece jenom do té doby jste v zemědělství moc nepotřebovali. Co v mechanizaci, jedny kleště a pár šroubováků. Jenže přišla kolektivizace (proces přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, pozn. red.) sdružování, vznikl tlak a poptávka po odbornících. Ti byli jen v nějakých institucích a na pár velkostatcích zbylých z první republiky. Díky tomu se zvýšil tlak i na školu. Nebyly prostory, škola byla narvaná. A následně se ještě rozhodlo, že vznikne Fakulta agronomická s oborem zoo a nová Fakulta provozně ekonomická.

 

 

Tehdy všechno řídila Komunistická strana, a ti rozhodli v roce 1954, že se postaví nová škola.

 

Přednášeli jsme ráno od sedmi do večera do osmi, tehdy byly přednášky povinné, takže si dokážete představit, jak moc bylo všechno nacpané. Všechno řídila Komunistická strana, a ta rozhodla v roce 1954, že se postaví nová škola. Přeci jenom, jak už jsem říkal, všechno bylo narvané, to nešlo, dostatečně velká škola nebyla, koleje nebyly a studenti tehdy bydleli na koleji na Letné na Špejcharu. Já tam bydlel s nimi. Bylo tam deset dřevěných jednoposchoďových budov, které si postavili studenti společně s tesaři přibližně v roce 1920. Dalším důvodem bylo to, že po válce nebylo dost jídla, nebylo máslo, nebylo maso, jídlo se dostávalo na lístky, a tak rostly nároky na zemědělce. Navíc zmíněná kolektivizace způsobila to, že produkce byla menší jak v roce 36 a 38.

 

Na desátém sjezdu Komunistické strany se rozhodlo, že se musí postavit učiliště pro zemědělce. Stalo se to někdy v létě. A když už se komunisti rozhodli, tak to bylo závazné pro všechny orgány, finanční museli dát finance, projekční zase museli připravit plány a tak dále.

 

ČZU

 

 

Najednou ale vznikl veliký malér. Veliký vůdce Chruščov, vůdce takzvaného mírového režimu, v jednom ze svých projevů prohlásil, že je hloupost, aby byla Vysoká škola rybářství v Moskvě a měla by být někde na dálném východě u Pacifiku. Stejně jako v Moskvě nemůže být zemědělství, taková škola by zas měla být někde na Ukrajině, na Donu, nebo tam, kde je zemědělství. Protože naši komunisté byli takoví podlejzaví, rozhodli, že Vysoká škola zemědělská nemůže být v Praze. Chtěli ji na Hané, v Polabí a bůh ví, kde ještě. Když o tom slyšeli krajští, chtěli si každý ukrást do svého kraje vysokou školu. V Hradci nabídli, že dají vyklidit základní a střední školy, že se prostě jenom trochu poklidí a budou budovy. Jenže vysokou školu netvoří budovy, to je jen prostředek. Vysoká škola musí vyrůst od asistentů až po profesory. Dále řvali jihočeští, že mají rybářství a že by bylo dobré pro ekonomiku, aby vysoká škola vznikla tam, neboť Jihočeský kraj je chudý. Na Hané, to je zajímavé, Hanáci neřvali. Olomouc ten měl totiž už univerzitu. Každý kraj chtěl mít svoji vysokou školu.

 

ČZU

 

 

Potom shora přišel další příkaz, že se škola musí rychle postavit, ale že v Praze to být nesmí. Jenže to my už zas byli chytřejší a věděli jsme, že v Praze jsou knihovny, laboratoře a Akademie věd a bez toho žádná vysoká škola nebude.

 

Já nevím, kdo s tím tenkrát přišel, ale myslím že Kosil (prof. Dr. Ing. Vladimír Kosil, DrSc. - první rektor tehdejší nově narozené Vysoké školy zemědělské, pozn. red.), že to musíme udělat tak, aby to bylo v Praze a přesto mimo Prahu. Jezdili jsme kolem dokola, až jsme přijeli sem. Tady se rozprostíralo pšeničné a řepné pole, krásná, výnosná půda a rovina. To bude průšvih, ale zkusíme to, přeci jen to není v Praze, řekli jsme si. Tehdy tato oblast ještě nespadala pod Suchdol, nýbrž pod Lysolaje. Pražská čára probíhala tady u Akcízu (bývalá celnice), jak staví na křižovatce 107. Tudy museli všichni sedláci, kteří chtěli jet do Prahy prodávat svoje zboží, zaplatit clo. Čili Praha končila 200 metrů od nás a pak už byl Středočeský kraj. Ale o tom, že je to 4 kilometry od Dejvic a 200 metrů od hranice města, se mlčelo.

 

ČZU

 

Na ČVUT měli obrovskou projekci pro vysoké školy a Ministerstvo školství prohlásilo, že se urgentně a urychleně musí pracovat na projekci. Škola tenkrát měla skoro všechno, tedy zhruba věděli, kolik chtějí prostoru na koleje na školu, ale bylo to potřeba upřesnit. Já, jako asistent, jsem se toho nemohl účastnit, ovšem k lecčemu jsem se nachomýtnul. V 55. jsem přijel a hledal, kde to je. A tady vedle silnice se už kopalo. Jako první se začaly stavět domy (tři bílé domy od řeznictví směrem ke Kruhovce), hned na to se začalo s kolejemi a v 56. a 57. se začala dělat kanalizace a první základní komunikace. První kolej byla Áčko, pak Béčko. Říkali jsme jim dívčinec a chlapeckej, neboť jsme byli ubytováni odděleně. Jak jsem již říkal, byly tu jen základní komunikace, a tak jsme chodili od Akcízu, takzvanou kančí pěšinkou. Což byla vyšlapaná cesta a dokážete si představit, jak to vypadalo, když zapršelo nebo tál sníh. V té době tu byla jen jedna autobusová zastávka a jmenovala se U Akcízu (dnešní Zemědělská univerzita).

 

ČZU

 

Musím uznat, že ti kluci, co to projektovali, měli vážně pod čepicí. Věděli, že ta škola má potenciál a bude chtít růst a rozvíjet se, zdokonalovat, a tak jí nechali prostor.

 

To by byly asi začátky do roku 1957. Do Suchdola přišla škola až v roce 1967, po rozšíření Prahy, a tak byla převedena tato část Lysolají na Suchdol a škola se stala oficiálně částí Prahy.

 
Článek z Papírové verze 2017
 

Komentáře

Máte přesnější informace? Podělte se s ostatními zemědělci :-)
Líbí se vám komentář, nebo není dobře nadojený? Ovidlujte jej! (= líbí)

Nebyla U Akcízu spíš Kamýcká? Stojí přece tam...

Poslat nový komentář

Odpovězte prosím na otázku. Na velikosti písmen nezáleží.

Rubriky

Úvodní obrázek
Pondělí 20. 11. Týden otevřených přednášek na FŽP...
isic
24. sezona PFK - Prague Philharmonia   Od 10....
Úvodní obrázek
Čtvrtek, 2. listopadu 2017, 16 hodin, ČZU  
Úvodní obrázek
Drazí začínající zemědělci, jelikož jsme ještě ned...
Úvodní obrázek
Prázdniny už nám fofrem končí,všichni se na pláži...