Seznámení se Veronikou Svobodovou: finalistkou Miss Agro s číslem 6

Jméno: Veronika Svobodová

Věk: 21

Fakulta: PEF

Studijní program: Podnikání a administrativa

iZUN: Proč jsi se přihlásila do Miss Agro? 

Veronika Svobodová: Přihlásila jsem se, protože tento rok je pro mě ve znamení výzev a vlastně i celou tuto akci vnímám jako jednou velkou výzvu. Já jsem zvyklá spíše na sportovní a fyzicky náročné soutěže, a soutěž krásy mi přijde úplně jako jiný druh.

iZUN: Máš v životě nějaký vzor nebo nějaký ideál?

Veronika Svobodová: Z části to jsou moji rodiče, kteří mě toho strašně moc naučili, a hlavně mi jako dítěti opravdu dali plno možností si spoustu věcí vyzkoušet a naučit se, takže za to jsem jim vděčná – úplně ale vzor nemám. Já spíš hledám asi vzor v každým člověku a u každého se opravdu snažím vypozorovat něco, co se mi na něm líbí a na čem bych vlastně i já sama mohla zapracovat.

iZUN: Máš v životě nějaký ideál?

Veronika Svobodová: Vždycky jsem si chtěla otevřít vlastní kavárnu, péct pro všechny mé známé a aby všichni mohli ochutnávat mé dobré jídlo, mé skvělé kafe a aby se hlavně mohli cítit v nějakým prostředí dobře.

iZUN: A jaký je tvůj oblíbený dezert, který bys tam pekla?

Veronika Svobodová: Já miluji mrkvový dort a mám hodně ráda i čokoládu, takže nějaký čokoládový dort. Mám třeba ráda Sacher, protože v kavárně pracuji a tam přesně tyhlety zákusky máme. Nejraději ale co vytvářím svého, tak je cheesecake, který milujou fakt úplně všichni.

iZUN: Jaký jsou tvoje koníčky nebo co ráda děláš ve svým volným čase?

Veronika Svobodová: Určitě hodně sportuji. Běhám, chodím do fitka a teď jsem zase začala i tančit. Asi jsem vlastně pro každou aktivitu. Záleží i na ročním období, protože v zimě lyžuji a bruslím, v létě jezdím na kole, běhám, plavu a dělám všechno co se naskytne. Snažím se být hlavně hodně aktivní a zároveň se někdy učím zpomalit, takže chodím i na jógu, protahuju se atd. Taky ráda cestuju a trávím čas s přáteli, ale asi nejvíc u mě dominuje ten sport.

iZUN: Záleží na tom, co si o tobě ostatní myslí, anebo seš v takový tý fázi života, kdy už je ti to vlastně úplně jedno?

Veronika Svobodová: Vlastně půl na půl. Jak se říká – Milion lidí, milion chutí. Není dobré dávat úplně na každého, ale od lidí, co mě znají opravdu dlouho, ráda někdy slyším nějakou kritiku. Vlastně i teď v souvislosti s Miss Agro mi můj nejlepší kamarád řekl, že se mu to vůbec nelíbí a že by ode mě nečekal, že mám zapotřebí se takhle ukazovat. To já právě nemám, a proto jsem s tím i hodně bojovala. Celkově mi to Miss Agro bylo ze začátku takové proti srsti, protože přesně tu potřebu nemám, ale ten pro mě tak velký nekomfort způsobil, že jsem si řekla „jo, proto do toho jdu“. Chci sama sebe v něčem otestovat. Jinak opravdu hodně dávám na lidi, u kterých si myslím, že mě fakt znají a na ty, kterým fakt věřím.

iZUN: Co je tvoje „guilty pleasure“?

Veronika Svobodová: Proč musím na tohle odpovídat? (smích) Moje guilty pleasure se týká tak trochu intimních radovánek. Velmi ráda o tomto tématu poslouchám podcasty. Miluji „Vyhonit ďábla“ a „Pindy z gyndy“ (podcasty týkající se sexuální tématiky, pozn. red.) Tohle téma se vlastně týká téměř každého a hodně mě baví to vlastně probírat s přáteli, takže tohle opravdu je moje guilty pleasure. Já slyšela úplně všechny díly a jako miluju to. Hlavně je to edukativní, zároveň takové jako přátelské a vlastně mi přijde, že každý by tohle měl řešit a že to je téma i pro zlepšení života a že by se lidi, tak nějak měli líp. (smích)

iZUN: Z čeho máš největší strach? 

Veronika Svobodová: Asi z těch mých přátelství. Já si na tom hodně zakládám, opravdu svoji kamarády a lidi kolem mě mám jako druhou rodinu, kterou si člověk vybírá. Takže se vlastně bojím toho, abych já se nějak moc nezměnila nebo nebyla třeba moc ve věcech povrchní, což to jsem nikdy být nechtěla. Asi v tomhle mám ráda v lidech a ve všem hledat větší hloubku a vlastně mám strach, abych nekoukala jen před sebe rovně, ale vlastně se podívala i do všech možných stran.

iZUN: Co naopak považuješ za svůj největší úspěch?

Veronika Svobodová: Asi to, že se fakt snažím na sobě vědomě pracovat, opravdu si zjišťovat informace, ať už z knížek, podcastů nebo článků abych sama sobě opravdu věřila a byla oporou i pro ostatní. Snažím se tak nějak jako člověk pořád někam posouvat, vzdělávat se, komunikovat, a hlavně opravdu vědomě na sobě pracovat. Tohle mi přijde, že by to tak nějak měl mít každý. Cíl, za kterým já mířím, tak je mít právě tu krásnou a celou rodinu, kterou já třeba nemám, protože se moji rodiče rozvedli a úplně to na sobě cítím. Já jsem vlastně zároveň i vedoucí na dětským táboře, takže to tam vlastně cítím i z těch dětí a snažím se tam na tom taky hodně zapracovat abych je nějak pochopila, pochopila všechny kolem mě a prostě měla takovou tu harmonii mezi všema, a ne nic toxickýho.

iZUN: Čím si myslíš, že jsi nejvíce oslovila porotu a díky tomu se dostala do TOP 10?

Veronika Svobodová: To je pro mě tady hodně velká otázka. Já si myslím, že asi nějakou mojí sebedůvěrou nebo možná i mým vystupováním. Jsem asi jako naučená umět prezentovat, umět nějak lidsky mluvit s lidmi, na nic si nehrát a být hlavně co nejvíc upřímná. Tak asi to bude nejspíš nějakou tou mojí upřímností a nějakým charismatem bych tak možná tipovala.

iZUN: V čem si myslíš, že jsi lepší než ostatní misky? Případně jestli si myslíš, že třeba tvůj vzhled je nějakou silnější zbraní než u jiných holek?

Veronika Svobodová: Já mám na sobě hodně ráda moje oči, ale nedokážu říct, že bych měla nejkrásnější oči, to ne. Ale co si myslím, že by mohla být ta moje výhoda, že se opravdu nebojím vystupovat před lidmi, že tenhle stud už jsem někam jako zahodila a v tomhle mi je asi jedno, co si ostatní úplně pomyslí. Takže myslím, že v tomhle budu mít asi navrch oproti ostatním. Ten výstup můj.

iZUN: Kdybys teď měla ukázat na jednu ze svých kolegyň v této top desítce, tak která si zaslouží titul víc než ty? Kdo a proč si myslíš, že to tak jako je?

Veronika Svobodová: Vůbec jsem neměla možnost poznat všechny slečny, takže opravdu je to hrozně moc těžká otázka, ale docela jsme si sedli s Áďou. Tam mi přišlo, že jsme na takové hodně podobné vlně, kdy ona to nebere vlastně ani vážně a bere to hodně s takovou lehkostí. Myslím, že kdyby to tak člověk nebral a nějak by přikládal váhu k vystupování na takové akci, tak by mi to přišlo takové povrchní. U té Adél mi přijde, že ona je velmi příjemná, sympatická a ty hodnoty, co jsem navnímala, tak má zatím dobře nastavené.

iZUN: Máš na sobě něco, co bys chtěla změnit? Ať už psychicky nebo fyzicky? 

Veronika Svobodová: Nestresovat se tolik. Na tom opravdu pracuji a je to vlastně dlouholetý boj. Co se týče vzhledu, tak s tím taky hrozně moc let trochu bojuji přesně kvůli takovému tomu porovnávání postav. Ty sociální sítě jsou všude kolem nás je a člověk si to nemůže brát tak k srdci. Pracuji na tom hodně i teď a snažím se být fyzicky zdatná. Tohle bych na sobě chtěla určitě vylepšit, myslím, že ta práce se dá udělat a proč to nezkusit.

iZUN: Jaký je tvůj největší „red flag“?

Veronika Svobodová: Můj red flag je, že jsem asi někdy moc přímá a upřímná. Opravdu častokrát věci řeknu hned, jak je vidím a jak je cítím. Někdy jsem taková hodně temperamentní bych řekla a občas i moc přebírám iniciativu, jsem opravdu hodně akční, a to si myslím, že někdy může být pro někoho red flag.

iZUN: V čem si myslíš, že seš tak špatná, že bys v tom mohla vyhrát cenu, protože nikdo jinej by to takhle prostě nezpackal jako ty?

Veronika Svobodová: Já nevím, jako já zase nechci, abych tady říkala tady, že jsem úplně dokonalá, nejsem. Ale spíš mě nemůže napadnout nějaká specifická věc, která mi nejde. Asi jich je tolik, že vlastně nevím, jakou si vybrat (smích).

iZUN: Co by tě odpuzuje a co tě naopak velice přitahuje?

Veronika Svobodová: Mě hodně přitahuje takový to charisma. Já úplně nedávám na první dobrou, na ten vzhled, ale na takovou tu energii, co z toho člověka srší. Hodně mě přitahuje tahle energičnost a vlastně i to, když se ten člověk dokáže bavit s ostatními a je přátelský. Takový bonus jsou přesně ty peprnosti, co mám velmi ráda (smích). Co je pro mě hodně red flag, tak je určitě nějaká povrchnost, kdy ten člověk hodně kouká třeba sám na sebe, jak vypadá, hodně dává třeba na to, jak působí na ostatní a moc mu nezáleží na tom, co třeba on sám uzná za vhodné a že hodně dává třeba na ty ostatní. Když je třeba takový sólista a že myslí víc na sebe než na ostatní. To je za mě velkej red flag. 

iZUN: Představ, že seš na tom přehlídkovým molu, už je prostě ten den D, 12. května a najednou si v davu všimneš, že tam stojí tvůj ex a má obrovskej transparent s nápisem „Verčo, vrať mi moje mikiny“. Jak bys reagovala, co by se ti honilo hlavou v ten okamžik?

Veronika Svobodová: No, kdyby to byl opravdu můj bývalý, tak ten by na takovouto akci nikdy nešel. To by byl opravdu zázrak, ale asi bych to i čekala, protože já jsem se vždycky s těma klukama rozcházela v dobrým a myslím, že i tu podporu bych jako od nich čekala, protože ty vztahy byly dobrý a vlastně to pak nějak nezhořklo, takže by mě to ani nepřekvapilo. Asi bych mu ale řekla, že stejně žádný mikiny nemám (smích), takže vlastně by to jako nedávalo smysl.

iZUN: Jak bys vysvětlila malému dítěti, že Ježíšek neexistuje, aniž bys mu zničila dětství i Vánoce najednou?

Veronika Svobodová: Já bych se v tom asi snažila najít něco jiného. Vysvětlit mu, že jo, sice Ježíšek neexistuje, ale vlastně, kdybych to vysvětlovala svému vlastně dítěti, tak bych řekla „no tak koukej, já jsem tady, prostě já jsem ten Ježíšek“. Moje maminka třeba mi připravovala takové jako vzkazíky od skřítka a takové věci. Pak třeba po několika letech jsem zjistila, že ona byla tím skřítkem a vlastně mi to ve finále přišlo hrozně hezký a prostě já bych chtěla být ten skřítek taky.

iZUN: Kdybys byla zvíře, tak jaký bys byla a proč?

Veronika Svobodová: Určitě pták. Já miluju ptáky, papoušky a tu jejich svobodu, jak si můžou létat a jak mají rozhled. Já miluju výšky. A jak hlavně můžou mít ty hnízda ve stromech. Já miluju stromy, zeleň a úplně jim to vlastně až závidím, protože my jsme tady v těch šedých barácích a panelácích… ale určitě ano, ptákem.