Dlouhý a Okamura, proč museli skončit?

Ministerstvo vnitra České republiky zveřejnilo 23. listopadu zkontrolované výsledky petičních archů, které odevzdali kandidáti na prezidenta. Vyřazeni byli tři kandidáti, Bobošíková, jejíž následná stížnost byla jako jediná uznána, Dlouhý a Okamura z důvodu nesplnění podmínky předložení 50 000 podpisů. Zaměstnanci ministerstva vnitra si tak zadělali na pořádnou ostudu a posměch voličů. Sečetli totiž procentuální chybovost u každého ze dvou vzorků a prohlásili to za celkovou chybu. Připravili jsme pro vás rozhovor, který se věnuje této problematice.

Martin Opatrný pro vás vyzpovídal pedagoga FŽP, RNDr. Vladimíra Puše, CSc., z katedry AGUP. Jeho odpovědi na otázky týkající se problematiky kontrolních vzorků si můžete přečíst níže:

iZUN: Jak jako RNDr. Vladimír Puš, CSc., odborník na statistiku, chápete zmiňovaný zákon? A jakou metodou by měl probíhat náhodný výběr 8 500 podpisů?

Procenta z jednotlivých vzorků se samozřejmě musejí zprůměrovat, a nikoliv sečíst, jak lehce zjistí každý rozumně uvažující člověk, který se na základní škole poučil o tom, co je to procento. Tvůrci zákona to dle mne takto mysleli a automaticky předpokládali, že ministerští úředníci to budou chápat stejně. Leč nestalo se a úředníci sčítali. Jejich postup samozřejmě velmi vážně poškozuje ty kandidáty, u nichž byla v prvním vzorku nalezena alespoň 3 % podpisů s nesprávnými údaji. Ovšem i v případě, že by celkový podíl chybných podpisů byl odhadován správně (tj. aritmetickým průměrem jednotlivých procent), nebyl by zákonem stanovený postup zcela korektní. Dle zákona by pak totiž byl celkový podíl chybných podpisů odhadován u některých kandidátů z menšího (polovičního vzorku), takový odhad je ale zatížen větší náhodnou chybou. Ani zákon není tedy bez vady, nicméně zkreslení, ke kterému při jeho správném uplatnění může dojít, není nikterak významné. Ovšem to chybné počítání s procenty je průšvih.

iZUN: Jak je možné, že rozdíl mezi 1. a 2. vzorkem je až 3.8 % (Bobošíková), či 3,6 % (Okamura)? Je možné, že vzorky nebyly vybrány náhodně, resp. byla použita špatná metoda výběru?

Ano, vypadá to tak. To, zda oba vzorky byly vybrány náhodně, lze na základě dostupných údajů (viz tvoje přiložená tabulka) testovat matematicko-statistickými metodami. Příslušné testy jsem provedl a výsledek tohoto testování je, že vzorky s největší pravděpodobností náhodně vybrány nebyly (lze to tvrdit téměř s jistotou).

iZUN: Význam  8 500 podpisů u kandidáta Miloše Zemana (106 018) má asi úplně jiný význam než u Jany Bobošíkové (56 191)?

Odhady podílu chybných podpisů jsou vhledem k různým počtům celkových podpisů zatíženy sice různou náhodnou chybou, lze však spočítat, že v daném případě je vliv této skutečnosti zcela zanedbatelný.

iZUN: V kontrole obou vzorků lidé z MVČR procenta sečetli. Vím, že zároveň učíte děti na základní škole, jaký postup by museli zvolit vaši žáci, aby měli šanci projít vámi vyučovaný předmět?

Já jsem nikdy nedával svým žákům na základní škole spočítat tento typ úlohy, domnívám se ovšem, že stejnou školáckou chybu by asi udělala většina z nich. Nicméně zde tuto „školáckou“ chybu udělali lidé, kteří zřejmě mají (nebo by alespoň měli mít) nikoliv pouze základní, nýbrž alespoň střední či vysokoškolské vzdělání, navíc zaměstnanci odboru statistiky, pokud jsem dobře informován. A u nich k takové chybě prostě dojít nesmí; došlo-li k ní, znamená to, že se jedná o naprosté diletanty.

Váš osobní názor na tuto skutečnost? Proč jsme se nikdo nezačali zajímat o tento zákon dříve? Je možné, že absolutně nikoho nenapadlo, že si úředníci vyloží zákon po svém?

Já osobně jsem vůbec dříve neuvažoval ohledně volby prezidenta o technických detailech typu závadných petičních podpisů. Ve skutečnosti považuji za prozřetelné a chvályhodné, že zákon 275/2012 Sb. takové detaily řeší, a podle mne to v paragrafu týkajícím se ověření správnosti podpisů řeší vcelku uspokojivě. Taky bych tvůrcům zákona nezazlíval, když předpokládají (byť mylně), že úředníci z odboru statistiky ministerstva vnitra umí počítat, neboť oni by zcela samozřejmě počítat měli umět. To, že to neumí, a to ani když se jedná o tzv. kupecké počty, je ostuda a fiasko. Je dle mého názoru rovněž velmi trapné, když namísto toho, aby uznali svou chybu, naopak tvrdí, že žádnou chybu neudělali, ještě trapnější je, když to opakuje i jejich ministr. Do budoucna bude třeba při tvorbě podobných zákonů asi předpokládat, že ministerští úředníci jsou hloupí a nekompetentní (a bude hůř, neboť náš národ prostě hloupne) a ke všem zákonům tudíž vydávat polopatická prováděcí nařízení. 

iZUN: Chyb je přespříliš. Dokázal byste navrhnout účinnější metodu, která by s co největší pravděpodobností vyřadila kandidáty, kteří opravdu podmínku 50 000 hlasů nesplnili?

Asi nejjednodušší by bylo ověřit všechny podpisy. Jak dlouho to může při použití vhodného počítačového programu a dostatečně rychlého počítače trvat? Tipnul bych si, že při daném počtu podpisů spíše tak minuty než hodiny. Zanedbatelné při srovnání s prodlevou, kterou způsobily „drobné chyby“ našich úředníků. Ten počítačový program musí ovšem vytvořit odborníci (tj. kvalifikovaní programátoři), nikoliv samouci a diletanti podobní počtářům z ministerstva vnitra.

 Novinky.cz

O Okamurově stížnosti rozhodne ÚS ve čtvrtek: 

Ústavní soud ve čtvrtek oznámí, jak rozhodl o stížnosti neregistrovaného kandidáta na prezidenta Tomia Okamury. O den později má začít první přímá volba. Termín vyhlášení nálezu oznámil generální sekretář Tomáš Langášek.

(Novinky.cz)

 A koho budete volit vy?