Gayové, lesbičky a bisexuálové, těště se! Na ČZU je pro vás nový klub!

iZUN: Láďo, představ nám krátce váš klub, kdy vzniknul a čím se zabývá?

Papírově klub vznikl v roce 2006 jako zájmový spolek Studentské Unie ČVUT s cílem vytvářet přátelské prostředí a sdružovat vysokoškolské studenty, kteří cítili, že do této komunity patří, ať už to jsou gayové, lesbičky nebo bisexuálové. Název jsme vymysleli jednoduše, je to spojení počátečních slov gay, lesba a bisexuál, jenom s malou úpravou. V současné době působíme aktivně na třech pražských univerzitách: ČVUT, ČZU a VŠCHT. Chodí k nám ale i studenti z UK, VŠE a soukromých univerzit.

iZUN: Jaký má GALIBI účel? 

Když byl klub založen, účelem byla snaha o vytvoření nějakého zázemí pro naši minoritu, aby ti, kterých se to týká, věděli, že nejsou sami, že nejsou odlišní, že se nejedná o nic špatného a že jsou lidé, kteří jsou na tom stejně jako oni a také se jim líbí stejné, nebo obě dvě pohlaví. Postupem času se náš klub začal vyvíjet. V důsledku globalizace a vzniku moderních technologií se najednou vytratila potřeba scházet se. To vše už je dnes možné bez členství v klubu, například díky seznamovacím portálům. Takových možností je dnes mnohem více než před sedmi lety. V současné době proto nabízíme našim členům možnost socializace, uvědomění si sebe sama a přihlášení se ke své identitě. Dále se snažíme pořádat různé volnočasové aktivity zábavné, vzdělávací, sportovní apod. Já to rád nazývám jako produkční společnost nebo organizační tým, to je podle mě takový zdravý směr, kterým by se klub měl do budoucna ubírat.

Kolik máte v současnosti členů?

Když jsme začínali, tak takové to zdravé jádro tvořilo asi 20 lidí, v dnešní době je to asi 40 lidí, ale celkově se naše členská základna pohybuje kolem 200 členů. U nás na ČVUT patříme mezi nejaktivnější zájmový klub, přitom hospodaříme s nejmenšími finančními prostředky.

iZUN: Kdo všechno může být vaším členem? Pouze vysokoškoláci?

Nejsme primárně zaměřeni pouze na studenty, fungujeme také pro absolventy a naše přátele. Naše prostředí je otevřeno komukoliv, kdo má slušný zájem podílet se na našich aktivitách.

iZUN: Pojďme si na chvíli povídat o ČZU. Jak se GALIBI dostal na naši univerzitu?

Mnoho studentů zemědělské univerzity jsou členy tohoto klubu, ale celkově se mi zdálo, že studenti ČZU z LGBT komunity neví, že takový klub existuje a že mají možnost přidat se k nám a stát se členy. Proto jsme se rozhodli podpořit povědomí o naší komunitě tím, že zde založíme externí klub. Oficiálně je to asi měsíc, kdy došlo k podpisu smlouvy mezi Studentskou Unií ČZU a ČVUT. Tímto bychom rádi poděkovali Miladě Mrázkové, prezidentce SU ČZU, za přátelské přijetí a probíhající spolupráci.

Péťo, jak jsi se stal zástupcem ČZU a co obnáší tvoje funkce?

P: Já jsem se v listopadu poprvé zúčastnil setkání GALIBI a bylo to pro mě něco zcela nového. Začal jsem se zajímat, jestli existuje něco podobného u nás na univerzitě a dozvěděl jsem se, že bohužel ne. Nicméně jsem potkal během toho večera další studenty z ČZU a ptal jsem se jich, co by řekli tomu, kdybychom založili něco podobného i u nás na škole. Tuhle myšlenku se nám podařilo dotáhnout až do konce a já jsem byl asi ten nejaktivnější. Zajišťuji komunikaci s naší Studentskou unií ohledně jejich plánů a požadavků, budu se účastnit schůzek parlamentu a tyto informace pak budu tlumočit vedení klubu na ČVUT. Jsem hlavní kontaktní osobou pro studenty naší univerzity, budu mít na starosti propagaci a dohled nad pořádanými aktivitami.

L: On je taková moje prodloužená ruka.

iZUN:

11 května, 2014 - 02:03 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Tak nevím, ale myslel jsem si, že homosexuálové jsou stejný lidi jako heterosexuálové atd. Proč tedy nějakej speciální klub? To příště bude klub pro romy? Klub pro asiaty? Začneme lidi zase rozdělovat podle rasy, sex.orientace? Nechápu toto uvažování...

iZUN: Připravujete nějakou propagační kampaň? 

L: Určitě ano. Propagační kampaň už je skoro ve finální podobě. Nerad bych všechno prozradil předem, chtěli bychom, aby to bylo překvapení. Jenom prozradím, že chystáme několik druhů propagačních plakátů, pro ČZU jsme využili k propagaci jedno nejmenované chovné zvíře a máme vymyšlený krásný slogan a takovou perličkou je, že jeho autorem je teprve patnáctiletý heterosexuál. Kampaň bude oficiálně představena spolu s našimi plány do budoucna. Zatím není stanoveno přesné datum, ale chystáme se odtajnit kampaň až začátkem nového semestru, tzn. někdy v listopadu, celá akce se bude konat pravděpodobně v Klubu a galerii 21 v centru Prahy.

P: Rádi bychom se našim studentům a případným zájemcům o naši minoritu představili také prostřednictvím tohoto rozhovoru, to je takový náš první propagační krok. 

iZUN: Jaké akce pořádáte nejčastěji?

L: Od listopadu roku 2007 pořádáme pravidelná středeční setkání, která se konají vždy každou druhou středu v měsíci, opět v Klubu a galerii 21. Navštěvujeme pravidelně čajovny, pořádáme klubové párty, jezdíme na kolech, organizujeme různé výlety, sportovní akce, jako např. Galibi Cup, což je mezinárodní LGBT fotbalový turnaj a mnoho dalších.

Jaký je v GALIBI poměr lesbiček/gayů/bisexuálů?

L, P: V současné době v našich řadách nemáme žádné lesbičky. Nevíme, proč to tak je, ale lesbičky prostě u nás v klubu nejsou...

A teď se pojďme zeptat kluků na jejich osobní zkušenosti, jak je přijalo jejich okolí a jestli mají v současné době partnera nebo ne...

iZUN: Kluci, kdy jste si uvědomili, že vás přitahuje stejné pohlaví? 

P: Já jsem na to přišel v šestnácti, ale přiznání rodině proběhlo až v osmnácti.

L: Já si svůj první uvědomělý projev náklonnosti k muži uvědomuji už ve svých třinácti, tam to začalo a naplno jsem si uvědomil, že jsem gay ve čtrnácti.

iZUN: Jak na to reagovalo vaše nejbližší okolí?

P: První reakce mamky byla, že to není možný a že by ode mě chtěla vnoučata, ale nakonec to oba rodiče přijali. 

L: Já mám skvělou rodinu, která mě přijala takového, jaký jsem, zcela bez problémů.

iZUN: Jak je to s tím specifickým humorem homosexuálů? Jak byste ho popsali?

L: Znáš nějaké britské sitcomy? Malá Velká Británie? Ať jedí koláče? Černá zmije? Ne? Britský humor je pro někoho hodně suchý a černý, český je mu velmi podobný a gayové mají hodně rádi právě černý humor a někdy i hodně rejpavý, v tom je to specifické, v tom rejpnutí, ale bývá to myšleno humorně a ještě bych dodal, že je často dvojsmyslný.

iZUN: Máte teď momentálně nějaký vztah?

P: Já jsem momentálně nezadaný.

L: Ano, já mám momentálně partnera.

iZUN: Stalo se vám někdy, že vás balila ženská? Co v takové situaci děláte?

L, P: Jo, jo (smích).

P: Do mě se nedávno zamilovala spolužačka. Pořád mi psala, pořád chtěla jít na kafe a já jsem si říkal, jak jí to tak asi mám vysvětlit, abych jí neublížil. Tak jsem jí něco málo naznačil a ona mi na to odpověděla: „A to je nějakej problém?“ Ale už jsme si to vysvětlili a jsme kamarádi.

L: Já těm slečnám říkám na rovinu, že budeme maximálně kamarádi, můžeme zajít na kafe, pokecat, můžeme spolu probrat chlapy, ale to je tak asi všechno.

iZUN: A na závěr... Péťo, co si jako student ČZU myslíš o klecovém chovu drůbeže?

P: Klecový chov drůbeže se mi nelíbí a nesouhlasím s tím.

iZUN: