Legendy ČZU: Paní Dana ze SICu

31. 03. 2010 0 0 Univerzita Zpět na Úvod
V dalším dílu Legendy ČZU Vám představíme paní Danu Musilovou. Tato sympatická dáma pracuje ve výdejně skript a jízdenek ve Studijním a informačním centru v přízemí (pokud nejsou stažené modré rolety). Zájem naší redakce jí velice mile překvapil a interview zvládla jako mediální profesionálka.

Jako všem legendám ČZU minulým i budoucím jsme paní Musilové položili několik typových otázek. Během rozhovoru byla velice příjemná, sdílná (v první větě řekla víc, než Karlos za celý rozhovor) a byla radost s ní pracovat.

Dana_Musilov

Jaké je Vaše celé jméno?

Dana Musilová

Jak dlouho pracujete na univerzitě?

Zde na univerzitě pracuji již od osmdesátého šestého, což je už 24 let. Že?

Jak jste se sem na ČZU dostala?

Dostala jsem se sem na doporučení paní sekretářky, za což jí vděčím. Já jsem tady totiž napřed uklízela, do toho devadesátého osmého a pak mi ona nabídla tuto práci v knihovně.

Tak to musí být příjemná práce, je to tak?

Ano, příjemná, když není moc práce, tak to děláme rádi, ale když je to moc a s problémy... Zrovna teď jsme vyčerpaní kvůli pokutám. Rozesílali jsme studentům hromadné upomínky, takže jsme z toho teď vyčerpáni.

A baví Vás to tady?

Jo, mám to ráda. Mám sice ještě 4 roky do důchodu... už se sice těším, ale když není moc práce, tak to mám ráda.

Když je hodně práce, tak my támhle lítáme daleko do skladu, studenti to nevidí, ale my (když jsou velké fronty) se tam nalítáme ...nachodíme třeba i sto jarních kilometrů, možná i víc, protože my máme daleko sklad.

A jak je to daleko?

No dost daleko. Tady vyjdeme z té naší místnosti a až dozádu je to nějakých 30 metrů.

Čím Vás studenti nejvíc naštvali?

Ale tak naštvali... Mám ráda příjemné studenty když se domluvíme, ale když je někdo už od začátku naštvaný a arogantní, že to nemáme... Jako vyloženě nás nenaštvou. Musí být chápaví taky trošičku, ano? Umět si to najít a né jenom: "Já to potřebuju, Vy mi to najděte!", ano? To nemáme rádi.

Čím Vás nejvíc potěšili?

Potěšili mě a vždycky mě potěší, když tady studenti končí, že nás pochválí. A to úplně zahřeje u srdce. „Vy jste měli s námi tolik práce, ty čísla, máte toho hodně“. To mě potěší hodně.

Máte nějakou zajímavou historku se studenty?

Nemám nic co bych si pamatovala. Nevytane mi teď nic na paměti.

Máte pro studenty nějaký vzkaz?

Když jsou příjemní oni, tak jsme příjemní i my. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Jak se do okénka volá, tak se z okénka ozývá!

Jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže?

No to je špatný. Určitě jsou to chudáčkové, když to člověk kolikrát tak vidí.

V dalším díle se vydáme na Farmu, kde jsme vyzpovídali číšníka Martina, který si na náš exkluzivní rozhovor dokázal (i při tom "fofru" co tam má) udělat chviličku a prohodit s námi pár slov.

VK

Autoři: Viktor Kořínek
nebo sdílej

Mrkni taky na tohle

09. 03. 2018 0

Výstava Život a doba Karla Čapka

Číst více
01. 05. 2017 4

Začíná zkouškové! Tipy na místa, kde se můžete učit!

Číst více
27. 02. 2017 7

Novinky na ČZU: Máme antistresový koutek!

Číst více

Komentáře

Uživatel

Naši partneři

Došlo k neočekávané chybě! Načíst znovu 🗙