Přepište dějiny! Zemědělka vyhrála hokejovou bitvu.

Po loňském třetím místě ležela v hlavách všech hokejových příznivců jediná otázka. Dokáže zemědělka na třetí pokus proniknout do finále a vylepšit tak loňské třetí místo? Klíč k odemčení brány, za níž leželo finále, ležel u nohou, respektive hokejek hráčů z dejvického ČVUT, s nimiž naši zemědělci rozehráli první semifinálový zápas.

Ten byl od prvních sekund velice vyrovnaný. Na hře našeho týmu byla kromě velkého úsilí vidět také hokejová vyspělost. Nervozitu a nepřesné přihrávky nechali hráči ČZU před halou a první třetinu tak byl k vidění velmi vyrovnaný a pohledný hokej na obou stranách. Oba týmy k potěšení fanoušků útočily ostošest, a tak panovala především v táboře ČZU výtečná atmosféra. Během prvního poločasu (hrálo se 2x 15 minut) to u fanoušků ČVUT vypadalo, jako by si spletli akci a místo na hokej přišli na divadelní představení. Důkazem tomu bylo  několik uznání v podobě potlesku. Ke konci první části hry se však i oni pod vedením svého kotelníka probudili a kontrovali tak našim ultras.

Vzhledem k tomu, že se hrálo pro hokej netradičních 2 x 15 minut, i tresty za fauly byly nižší, konkrétně trvaly šedesát vteřin místo obvyklých stodvaceti. Na trestné lavici seděl ale většinu zápasů Jakub Kohák, který s hráči během doby jejich trestu vedl vtipné rozhovory. Ke konci prvního poločasu ČZU svého soupeře jasně přehrávala, ale přesné zakončení v podobě gólu ne a ne přijít. Do šaten tak oba celky odcházely za nerozhodného stavu 0:0. Kdo si myslel, že v druhém poločase tempo hry poleví, byl na omylu. Zápas s přibývajícími minutami nabíral na obrátkách. V desáté minutě druhého dějství se po přesné přihrávce mezi kruhy trefil hráč s číslem 20 Matyáš Hložek a otevřel tak skóre zápasu! Sektor fanoušků zemědělky explodoval a následně ještě zesílili své povzbuzování, kterým celý zápas hnal naše hokejisty za vítězstvím. O necelou minutu později dokázal náš tým přečíslit soupeře v poměru dva na jednoho a z prakticky stejného místa jako poprvé navýšit svůj náskok na rozdíl dvou branek. Technici z ČVUT to však nevzdávali. Ihned po dalším buly ujížděli sami na brankáře ČZU, ten byl však pozorný a celou akci chladnokrevně zlikvidoval. I když náš tým dohrával utkání v oslabení, České vysoké učení technické k ničemu nepustil a poprvé ve své historii tak postoupil do finále! Radost fanoušků byla obrovská, splnilo se to, co si všichni tak moc přáli.

V boji o druhou vstupenku na finále se utkaly týmy Vysoká škola ekonomická a obhájce loňského triumfu Univerzita Karlova. V první části hry měla navrch VŠE. Karlovka nicméně mocně stupňovala tempo hry a nakonec nad žižkovským VŠE zvítězila.

04 listopadu, 2013 - 12:45 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Přepiště je co ? Opravte si ten fujtajbl v textu. Jinak gratulace velká.

Mezi zápasy jsme pro vás vyzpovídali jednoho z čárových rozhodčích, Jakuba Fuise, který studuje prvním rokem na Provozně – ekonomické fakultě.

iZUN: Jak dlouho už pískáš jako rozhodčí a v jakých soutěžích?

Teď to bude čtvrtá sezóna. Pískám žákovské a dorostenecké ligy. Moje nejvyšší zatím byla liga juniorů.

iZUN: Hokejovou bitvu pískáš poprvé?

Ano, je to moje premiéra.

iZUN: Jak jsi se k takové nabídce dostal?

Přišlo mi, že tohle by mohla být prestižní a zajímavá akce. Sám jsem tedy napsal organizátorům a klaplo to.

iZUN: Je docela zvláštní, že jsi z ČZU a pískáš její zápasy. Jak to mají ostatní rozhodčí, jsou také ze čtyř škol, které se bitvy účastní?

Všichni rozhodně ne, jeden je z VŠE. Ostatní buď nestudují nebo jsou z jiných škol.

iZUN: Máš v pískání nějaký sen? Třeba zápas, který bys chtěl odřídit?

Zápas asi ne, ale spíš ligy, které bych chtěl pískat. V ČR jednoznačně extraliga a pak mě samozřejmě lákají i mezinárodní soutěže jako je KHL a podobně.

iZUN: Jak se dokážeš vypořádat s hráči? Často diskutují, jsou drzí, nepříjemní a sprostí…

Diváky třeba člověk vypustí úplně, i když před takovouhle návštěvou pískám poprvé a musím říct, že je to docela příjemný.  Na pokřikování hráčů si časem zvyknete. Ta sprostá slova se dají celkem umravnit.

iZUN: Hodně se teď mluví o korupci právě v nižších ligách. Co si o tom myslíš?

Pokud mám mluvit za hokej, tak tam tam je téměř nemožné něco uplatit, protože tam rozhodčí má dost malé pravomoce, jak by ten zápas mohl ovlivnit. Ve fotbale pískneš penaltu a je to skoro jasnej gól. Tady při trestném střílení už má v dnešní době větší šanci brankář.

iZUN: Nesetkal jsi se tedy nikdy s tím, že by přišla během přestávky smska jako tomu bylo ve fotbalové aféře?

Nene, tohle se mi vážně nikdy nestalo (úsměv).

iZUN: Jaký je Tvůj názor na klecový chov drůbeže?

Myslím si, že to není příliš humánní na druhou stranu z ekonomické stránky těch chovatelů, je to v dnešní době asi nevyhnutelné.

A co nám mezi zápasy řekli naši hráči?

iZUN: Jaký máte, jako tým, pocit ze hry?

Kapitán Martin Kupec: Máme úžasný pocity, vyhráli jsme, gólman nás podržel.

iZUN: Chtěli byste hrát radši proti UK a nebo VŠE?

Proti VŠE.

iZUN: Přinesete nám pohár?

Samozřejmě.

iZUN: A co fanoušci? Co říkáte na ně?

Nepolili nás pivem, byli skvělí.

Poté jsme se také zeptali brankáře, Vojty Vokatého, který nás v prvním zápase, tak skvěle podržel.

iZUN: Jak se ti proti ČVUT chytalo?

Dobře, věřil jsem si na ně.

O několik okamžiků později už měl začít zápas o třetí místo mezi hokejisty ČVUT  a VŠE. Utkání nabídlo zajímavou a napínavou podívanou, obzvlášť, když VŠE v poslední minutě vyrovnalo a o bronzovém medailistovi tak musely rozhodnout samostatné nájezdy. V těch stálo více štěstí při technicích z ČVUT a v minulosti favorizované VŠE tak letos bylo odsouzeno ke 4. místu.

Všichni ale s napětím očekávali finálovou řežbu mezi zemědělkou a úkáčkem. V té se začalo pěkně z ostra a ČZU svého soupeře na začátku pěkně zaskočila. Již ve druhé minutě vtřelil totiž první gól ČZU Matyáš Hložek. Hokejisté UK se ale ze studené sprchy rychle oklepali a čas od času roztočili před naším gólmanem pěkný kolotoč. Tři minuty před koncem první třetiny(finále se hrálo na 3 x 15 minut) ale ze zmatku před brankou Karlovky dokázali naši hráči vytěžit druhý gól, když puk doslova dotlačili do soupeřovy branky. Do sirény, která oznamovala čas na klobásu a pivko, bylo k vidění ještě několik ostrých zákroků na hranici pravidel, ale dalších branek se už diváci nedočkali, a tak zemědělka odcházela do kabin s dvoubrankovým náskokem.

Druhá třetina začala obrovským tlakem ze strany Univerzity Karlovy doprovázený několika šancemi. Zemědělka často se štěstím odolávala útočným nájezdům našeho soupeře. V druhé polovině prostředního dějství však Karlovka přeci jen vstřelila kontaktní gól. Naši hráči však nepropadli panice a stále pokračovali ve své hře, která do té doby přinášela ovoce v podobě šancí a gólů. V čase 11:06 se jim dostalo zasloužené odměny v podobě třetí branky v síti úkáčka. Z levého rohu šla přihrávka přímo mezi kruhy, kde ji z „první“ skvěle trefil útočník ČZU a opět tak poslal svoji univerzitu do dvougólového vedení. I po druhé třetině jsme tak pořád mohli doufat ve vytoužený triumf. Ten byl vzdálen přesně 15 minut.

V úvodu třetí třetiny střílí UK druhý gól, který naštěstí není po konzultaci rozhodčích uznán. O minutu později už ale Karlovka skutečně snížila na rozdíl jediné branky.  Oba týmy už nehrály tak otevřenou hru jako ze začátku zápasu, bylo stále důležitější neudělat zbytečnou chybu, a tak byli gólmani obou celků testováni především prudkými střelami z dálky. Při přesilových hrách, které teď už trvaly regulérní dvě minuty, jsme především od našich hráčů viděli dlouhé kombinace a minimum střel, jako kdyby si stále nebyli jistí ideální střeleckou pozicí. Utkání bylo i díky těsnému vedení ze strany ČZU stále více emočně vypjatější. Drobné postrkování vyvrcholilo v bitku dvou borců přímo na ledě. Po několika tvrdých úderech skončili oba bijci na ledě a následně do konce zápasu na trestných lavicích. Tlak hráčů Karlovky se pomalu ale jistě stupňoval. Zemědělci jejich tempo přestávali stíhat. Následně si ČZU vzala oddechový čas. Přišla poslední minuta zápasu. Její první polovinu všichni hráči strávili v levém rohu kluziště zakopáváním a zašlapáváním puku. Po dalším vhazování přichází nahození na našeho gólmana. Ten ve výskoku kotouč sice zachycuje. Ale behěm další strkanice se hráčům UK daří dostat puk za jeho záda. Třicet pět vteřin před koncem bylo vyrovnáno. 

Kotel ČZU je jako opařený. Zápas se dohrává, ale všichni již mají v hlavě nájezdy, které rozhodnou o vítězi.

Jako první se rozjížděl hráč Karlovky, ale skvělý Vojta Vokatý v bráně zemědělky jeho pokus chytil! Stejně tak dopadl první pokus našeho hráče, neproměnil svůj nájezd a stav je tak dál 0:0. Vojta Vokatý následně vychytal i druhého hráče z UK. Druhý nájezd našeho týmu byl úspěšný! Vedli jsme 1:0 a vše opět leželo na našem brankáři. Pokud by poslední nájezd chytil, bylo by rozhodnuto. Celá zemědělka drží palce, upíná zraky na ledovou plochu, kde Vojta vytahuje nejduležitější zákrok večera a je rozhodnuto! Hráči skákají ze střídačky a vyjíždí k hrdinovi utkání. Fanoušci mají v očích slzy, objímají se a halou se rozléhá: „Přepiště dějiny, titul jede na Suchdol!“

Po oslavě v kabině jsme vyzpovídali strůjce velkého úspěchu, trenéra Igora Miklíka.

iZUN: Předně moc gratulujeme k vítězství a chci se zeptat, co se Vám honilo hlavou, když UK vyrovnalo půl minuty před koncem?

Myslel jsem, že je to už úplně ztracený, ale pak jsem si uvědomil, že rozhodnou nájezdy a tam jsem věřil našemu gólmanovi, že nás podrží.

iZUN: Ve třetí třetině už náš tým při přesilovkách prakticky nestřílel a jen kombinoval. Byla to taktika?

Nechtěli jsme zbytečně udělat chybu, a tak jsme raději byli na puku s tím, že úkáčko nenecháme tolik hrát a oni trošku vychladnou a znervózní, což se podařilo. Pak jsme tam ale na konci proti šesti (UK hrálo power play) udělali obrovskou chybu a z ní pramenilo to vyrovnání.

iZUN: Souhlasíte s tím, že našim hráčům už ke konci docházely síly?

Určitě, UK se dá porazit, ale nedá se porážet. Ti kluci byli herně o trošku lepší a fyzicky jsou o hodně někde jinde. My jsme je ale dneska porazili díky skvělému výkonu brankáře a naší bojovnosti.

iZUN: Jaké budou oslavy? Předpokládám, že hodně divoké.

Oslavy se chystají na příští týden, ve středu 6. listopadu to bude veliký. Tímto bych rád všechny pozval, aby s celým týmem přišli na Céčko oslavit tohle vítězství.

Ano, dokázali jsme to. Chceme na tomto místě poděkovat celému hokejovému týmu za perfektní reprezentaci a fanouškům za neopakovatelnou atmosféru. A budeme se těšit na další ročník, do něhož naše škola vkročí jako obhájce titulu.