Instagramový detox

Hned po smazání té úctyhodné ikonky jako by mi spadl ze zad dvou set kilovej batoh, kterej jsem na sobě nesla asi milión let, a taky jsem si připadala tak o 10 kg lehčí, i když zvážit jsem se radši nehodlala, co kdyby to vážně byla pravda, to by bylo asi divný, nemyslíte?

Nevím, jestli to bylo tím, že jsem vážně potřebovala klid ode všeho a ode všech, nebo to chtěl sám vesmír, ale první dny jsem zvládala vážně bezvadně. Nic mi nechybělo. Zhruba asi po dvou týdnech jsem na sobě začala pozorovat jistý změny a zvláštní stavy. Rozhodla jsem se proto začít mojí osobu analyzovat a zapisovat si poznámky.
První z věcí, kterých jsem si na sobě všimla, byla ta, že pokaždý, když se mi stalo něco komickýho, měla jsem chuť to hned zdokumentovat a sdílet na mém milovaném profilu na Instagramu. To, že ho nemám, mi došlo až za pár minut. A jelikož, jsem bohužel občas takovej skoro magnet na trapný a vtipný situace, takových pokušení tam bylo opravdu hodně.
Přišly taky chvíle, kdy jsem měla najednou větší chuť se s lidma zapojovat do random konverzací. Musíte totiž vzít v potaz, že většinu kamarádů a lidí máte právě na ig a ten ig najednou nemáte, proto nečučíte furt do mobilu a ztrácíte jistou komunikaci s virtuálním světem. Začnete si proto mnohem víc a víc všímat lidských bytostí, které jsou přímo vedle vás.
 
Abyste si nemysleli, že jsem byla kompletně imunní vůči celý týhle situaci, přiznávám se, že jsem měla svoji první Instagramovou krizi zhruba 18. den. Tu jsem ale rychle zahnala tunou čokoládový zmrzliny.
Vážně jsem měla strašnou chuť si Instagram znovu stáhnout. Pořád dokola jsem si říkala, co když mi třeba napsal ten kluk, z kterýho jsem tak vedle, nebo někdo další? Co se tam asi tak všechno teď může dít? Bude mě někdo pohřešovat, protože jsem nic nepřidala na mystory dýl než 24 hodin? Realita mě rychle vrátila na zem, když jsem si po uplynutí 30 dnů Instagram stáhla a zjistila, že svět běží i nadále bez mojí přítomnosti na sociálních sítích a že kluk, kterej se mi líbí, na mě hází bobky.

A ponaučení na závěr? Hodně rychle se koukejte zamyslet, kolik času trávíte na Instagramu nebo na jiných sociálních sítích. Uvědomte si, že život je tam venku, a ne za obrazovkou vašeho telefonu. Snažte se v době karantény dělat něco užitečnýho. Vezměte si třeba do ruky nějakou dobrou knížku, anebo (rada zejména pro něžné pohlaví) zapátrejte v kuchařce vaší babičky a naučte se vařit. Vašeho nastávajícího chotě nebude zajímat, kolik máte lajků na vaší fotce na Instagramu, ale jestli umíte uvařit dobrou svíčkovou.

A pokud si budete chtít udělat taky takovou pauzu, neváhejte a okamžitě do toho jděte. Pak mi ale musíte dát vědět, jak to šlo!