Slezte z toho koštěte, vidím vás

30. 04. 2018 0 0 Out of ČZU Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Máme tu každoročně se opakující den, dožínky studentstva, slavnost všech alkoholuchtivých a zábavychtivých lidí, zlatý hřeb měsíce. ČARODEJNICE. Znáte ale detailněji kořeny tohoto bujarého svátku? Možná vás to překvapí, ale dříve se oslavy netočily výhradně kolem alkoholu.

Ideální čas pro ty, kteří chtějí strávit veselý večer s kamarády, zazpívat si u otevřeného ohně, uhasit žízeň… Na své si ale samozřejmě přijdou i ti, co se chtějí ohřát nebo jenom opéct buřta. Řeč je o posledním dubnovém dnu, známém jako „pálení čarodějnic“ či „Noc čarodějnic“, na který se každý rok těší a poté se jej i aktivně a poctivě účastní opravdu velké množství lidí. Dnes jde o přetrvávající tradici, pod kterou si většina lidí představí převážně posezení u ohně, opékání špekáčků, zapíjení, zapíjení, zapíjení a hodně veselí. Nebylo tomu však tak vždy. 


Původně pohanský svátek


Pálení čarodějnic, tento v Čechách velmi rozšířený a vcelku oblíbený svátek, má historicky pohanský původ, který se váže k oslavám přicházejícího jara. Tyto oslavy jsou provázány s keltským svátkem zvaným Beltine, který se slavil tradičně v noci z 30. dubna na 1. května a kterým se Keltové loučili s obdobím zimy. Slovo „beltine“ znamená v překladu jasný a zářivý oheň – oheň byl tradičně vnímán jako živel, kterému byla připisována tajemná síla a magická moc. Z tohoto důvodu zastával oheň v těchto svátcích hlavní postavení. V předvečer prvního máje Keltové zhasínali staré ohně, věřili, že s jejich koncem odejde vše zlé a špatné, mysl se vyčistí od všeho nečistého, budou zahnány zlé myšlenky a všechny nepřátelské síly. Nato byly zakládány ohně nové, které měly naopak přivést klid, čistotu a neposkvrněnost a byly připodobněním radosti a života.


30. duben – magická noc


Důvodem, proč se oslavy přicházejícího léta konaly poslední dubnový den, je keltský kalendář, kterému dominovala rovnodennost a slunovrat. 30. duben znamenal konec chmurného zimního období a začátek letního teplejšího pololetí. Tento den se také nachází přesně mezi letním slunovratem a jarní rovnodenností, což mu tradičně připisuje určitou magickou sílu.


Pálení čarodějnic


Právě z těchto keltských oslav se pravděpodobně zrodil nám známý svátek „pálení čarodějnic“. Poslední dubnová noc byla považována za čas, kdy zlé síly kulminují v ještě větším množství než jindy. Lidé věřili, že právě za této noci (později ji vlivem křesťanství začali nazývat nocí filipojakubskou) se koná slet čarodějnic, tzv. sabat, kde se scházejí čarodějnice ze všech koutů světa. Vytvořili si proto mnoho praktik, pomocí kterých se měli čarodějnicím a jejich zlému kouzlu ubránit. Stavení byla kropena svěcenou vodou, byla prováděna různá opatření na ochranu úrody a chléva a celého hospodářství – před vrata lidé pokládali čerstvě vykopané drny a pod ně ukládali čerstvá vejce nebo do nich zapichovali trnové větvičky. Za vsí, nejlépe na kopci či jiném vyvýšeném místě, lidé zakládali oheň, který měl zahnat čarodějnice co nejdál od vsi. Někde (zvláště v Německu) lidé zapalovali košťata a hořící je vyhazovali do vzduchu. Tento zvyk měl údajně umožnit zahlédnout ve vzduchu přelétající čarodějnice, popřípadě je rovnou srazit z koštěte na zem. Lidé věřili, že přeskočí-li přes oheň, zajistí jim to mládí a plodnost. Rovněž byli přesvědčeni o kouzelných účincích popelu z těchto ohňů – posypávali jím půdu a nechávali přes něj přejít dobytek, aby byl v následujícím roce zdravý a plodný. Na základě těchto výročních ohňů začaly být oslavy označovány jako „pálení čarodějnic“.


Dnešní podoba svátku


Vlivem času se ze svátku zčásti vytratil jeho původní záměr, avšak tradice je stále úspěšně udržována. Někde se můžeme setkat s pořádanými průvody lidí převlečených do čarodějnického, lidé vyrábějí hadrové čarodějnice, které pak „rituálně“ pálí na otevřeném ohni. V souvislosti s tímto svátkem existují také různé spolky, jejichž členové pravidelně pořádají srazy.
Podobný svátek se slaví i v dalších zemích Evropy. Například v Polsku, Německu, Švédsku, Finsku a Norsku, i u našich sousedů na Slovensku.
Nehledě na zvyky a tradice, které se dříve dodržovaly a někde stále ještě dodržují, je více než jisté, že v dnešní době znamenají „oslavy jara“ spíše oslavy mládí a dobře fungujících jater. Vymysleli jsme si nový způsob, jak se ochránit od všeho zlého. A svěcenou vodu k tomu nepotřebujeme.


Zajímavost


V České republice funguje Federace čarodějnic ČR, která „vydává“ zákony platné pro všechny příslušnice čarodějnické komunity. Namátkou například: 

  • Článek 1 základního ustanovení: 1. Čarodějnicí rozumíme inteligentní bytost ženského pohlaví, atraktivního zevnějšku a příjemného chování ovládající let na koštěti. 
  • Článek 2 o předlétávání a míjení: 1. Předlétává se vždy horem., 3. V tunelu, pod mostem a viaduktem, jakož i v uzavřených budovách se předlétávat zakazuje.

Jak budete letos Čarodejnice trávit Vy? Napište nám do komentářů. :) 

Autoři: Tereza Veselá
nebo sdílej

Mrkni taky na tohle

06. 03. 2024 0

Jaké možnosti kariéry otevře doktorské studium? Rozkrýváme budoucnost absolventů!

Číst více
04. 03. 2024 0

Hudba, studium, inspirace. Na půl cesty – další ročník konference TEDxPragueYouth

Číst více
29. 02. 2024 0

Rande na přírodno

Číst více

Komentáře

Uživatel

Naši partneři

Došlo k neočekávané chybě! Načíst znovu 🗙