Velikonoce trochu jinak a jinde

Klasickou velikonoční koledu znají asi všichni. Tak stejně vám již stěnami bytu prosákává vůně pečeného beránka či mazance, parapety zdobí dekorační zajíčci, táta na zahradě plete pomlázku z vrbového proutí a děvčata celé dny malují kraslice. Pravda je ale trochu odlišná. Od chvíle, co Bůh stvořil Kaufland s hotovými beránky a trh na Kulaťáku s načančanými pomlázkami, to vypadá trošku jinak. Tak či onak, světe, div se, TO K VELIKONOCŮM PATŘÍ.

Pomlázka, kraslice, beránek, mazanec,… to a další patří k českým tradicím Velikonoc. Pátrali jste ale někdy, jak to vypadá v ten samý čas v zahraničí?

SLOVENSKO

Východniari, naši bratia, slaví Velikonoce obdobně. Chlapci chodí na pomlázku a šlehají děvčata, někdy je ale i polévají vodou nebo hází do potoka. To je dosti známé i nám, výchoďarům z ČR. Po Velikonočním pondělí přichází odplatné úterý, kdy chodí na pomlázku děvčata a šlehají chlapce. Takže holky!! V úterý do školy s bičem a kdyby snad byly nějaké námitky, můžete se bránit – JA SOM SLOVENKA. OSLAVUJEM VEĽKÚ NOC A TY NASTAV TU RIŤ.

NĚMECKO

Německo, o přibližné rozloze 3,574 × 10+9 arů (a teď kolik je to km, co?), má také rozmanité zvyky v závislosti na lokalitě. Každopádně jako dívka bych teda raději utíkala za hranice do Německa než na Slovensko. V Německu koledníky s pomlázkami nepotkáte. I jiné tradice jsou odlišné. Děti mají druhé Vánoce, jen je na Hod boží velikonoční obdarovává zajíc, od kterého dostávají drobné dárky. Pořádají se poutě a lidové slavnosti. Soutěží se v házení vajíček do výšky nebo do dálky, a to tak, aby se nerozbila. V jiných disciplínách se vajíčka hází, kutálí nebo rozbíjejí.

Co myslíš, utíkala bys se mnou?

FINSKO

Teď trochu z jiného soudku. Zde jsou Velikonoce ovlivněné počasím. Snaha o výzdobu obydlí jarním kvítím občas skončí výrobou kytiček papírových. A trocha Air Wicku nebo Ambi Puru zajistí vůni po celý den. Finové mezi ortodoxně věřící národy nepatří, ale mnoho velikonočních tradic přesto s vírou souviselo a některé se dodržují dodnes. Na Velký pátek se například nosil tmavý oděv, nezapaloval se oheň v kamnech a byl přísný zákaz návštěv. Jíst se smělo až po západu slunce. V některých částech západního Finska byly děti dokonce bity, aby se jim připomnělo Kristovo utrpení. Děti koledují převlečené za čaroděje a čarodějnice a pomlázkou jsou vypláceni příbuzní již na Květnou neděli.

Tak tam žít úplně nechceš… Jo a víš co tam ještě k tomu jí? Ovesnou kašičku, na zeleném rendlíčku, z vody a slazeného žitného sladu.

Ať už je to pečení, mlácení nebo rozbíjení vajíček o hlavu, každý má svou tradici a to dělá zemi osobitou. A co je nejdůležitější, je to svátek, který vždy padne na PONDĚLÍ! Tak si užijte volna podle svého, tak, jak jste zvyklí a přeji krásné Velikonoce!