Jdi spát, nebo umřeš. Jako fakt!

Fascinace spánkem zaměstnává mozkové závity vědců i nadšenců široké veřejnosti odnepaměti. Co se děje v naší hlavě, když spíme? Jak je možné, že se nám zdají sny? Proč začínáme být unavení, když se venku setmí? A v neposlední řadě – proč vůbec spíme? Ačkoli je věda v současné době nesmírně daleko, 100% jistotu v odpovědích na výše vypsané otázky nemá, a proto bádání stále pokračuje. Lékařský obor zabývající se spánkem a jeho poruchami se nazývá somnologie. A právě poruch spánku, či poruch následně vycházejících z nedostatku spánku, je celá škála.

Minulé století bychom mohli označit za století experimentů. V roce 1963 s jedním spánkovým experimentem přišel 17letý americký student Randy Gardner, který se rozhodl co nejdelší dobu nespat. Podařilo se mu vydržet neuvěřitelných 11 dní (celkem 264 hodin), ovšem proces nebyl zcela bez útrap. Druhý den experimentu Randy ztratil schopnost zaostřovat na objekty a postupně je i identifikovat hmatem. Třetí den byl náladový a nekoordinovaný. Následující dny nebyl schopný koncentrace, měl problémy s krátkodobou pamětí, začal halucinovat a být paranoidní. Randy se z pokusu vzpamatoval bez následků. Jiní však mohou trpět hormonální disbalancí, nemocemi kvůli snížení imunity, obezitou, křečemi a v extrémních případech mohou zemřít. Ale i k tomu (kromě smrti) dochází poměrně často, neboť naspat doporučovanou dobu není zdaleka vůbec jednoduché.

Jak známo, ideální doba, kdy naše tělo stihne zregenerovat, je individuální. Má se ale obecně za to, že dospělým by mělo stačit 7-8 hodin a adolescentům 9-10 hodin. Vžijme se ale do těla průměrného adolescenta, který chodí do školy. Pokud musí být dotyčný v lavici na 8., vstává mezi 6. a 7. hodinou ranní. Když odečteme 10 hodin, znamená to, že by musel jít spát v 8 večer předchozího dne. Řekněte mi, jaký člověk z vašeho okolí chodí spát v osm? Pravděpodobně žádný. Tudíž samotný zavedený systém příliš nenapomáhá tomu, aby se průměrný student kvalitně vyspal.

Nedostatek spánku naneštěstí postihuje nejen studenty, ale i pracující. Výzkumy ukazují, že průměrný zdravý člověk spí 6-8 hodin, avšak hned v závěsu je skupina, která dodržuje 5-6 hodin. 2 % populace uspokojí méně než 5 hodin a stejné množství potřebuje více jak 9 hodin, aby se cítili odpočatí. Pojďme se tedy konečně podívat na to, co se děje, když se jako spáči pohybujete u té dolní hranice.

Když spíme, naše tělo rozbíhá několik regeneračních procesů. Jedním z nich je i zbavování se toxinu pojmenovaného beta amyloid, který se v průběhu dne hromadí v našem mozku. V noci ve fázi hlubokého spánku přirozeně dochází ke „splachování“ tohoto toxinu do odpadního systému,  systému lymfatického. Bez dostatku spánku se toxin hromadí a čím více ho je, tím se zvyšuje riziko projevení Alzheimerovy choroby či demence v dřívějším věku.

U Alzheimera to ale nekončí. Projevů takzvané spánkové deprivace je hned několik. Tak například, co by mělo zajímat především muže, je to ovlivnění jejich reprodukčního systému. Muži spící 5-6 hodin denně mají úroveň testosteronu, jako kdyby byli o 10 let starší. A po tom přece nikdo netouží!

Ohrožené jsou ale rozhodně i ženy, u kterých bylo dokonce prokázáno, že potřebují spát déle než opačné pohlaví. Co se týče imunitního systému, pouze jedna probdělá noc způsobí zničení 70 % buněk nazývaných natural killer-cells, volným překladem anti-rakovinových buněk. To znamená, že kvůli nedostatku spánku jste náchylnější k rozvinutí rakoviny. Noční šichty jsou proto zařazovány do seznamu potenciálních karcinogenů, neboť zcela narušují přirozený spánkový režim.

A v neposlední řadě musím zmínit ohrožení kardiovaskulárního systému. V noci se snižuje krevní tlak a srdeční tep. Lidé spící 6 hodin a méně tento relax kardiovaskulárního systému postrádají a mají tak až o 200 % větší riziko fatálního infarktu či mrtvice. Dvakrát za rok probíhá globální experiment (Daylight saving time) na 1,6 miliardě lidí. Ukazuje se, že po změně zimního času na letní (kdy spíme o hodinu méně), je nárůst infarktů v krátkém časovém úseku po změně času o 24 %.

Stále si říkáte, že se vám tohle nemůže stát? Nu, dobrá. Pojďme si uvést jeden příklad projevu spánkové deprivace, který je nám všem pravděpodobně bližší. Kafe. Sváteční událost probíhající každý den, někdy i několikrát. Hrůzostrašným faktem ale je, že kafe je horší než alkohol. Vrátím-li se k výše zmíněnému čištění mozku, v průběhu dne se nám tam nehromadí pouze beta amyloid, ale také adenosin. Ten funguje jako jakési závaží tlačící na náš mozek – v anglické terminologii sleep pressure – a cítíme tak potřebu spát. Dovedete si asi odvodit, že i tohoto odpadu se musí naše tělo nějak zbavit, aby, řekněme, nemělo moc těžkou hlavu. Kofein nicméně zbavování se adenosinu zabraňuje. Naše tělo ho však prostě nevidí, necítí, ignoruje. Tím, že se vám nechce spát, se ale v našem těle adenosin dál kupí. Kafe vás tedy nenabudí, pouze vaše tělo dokonale zmate.

Jak dlouho je vlastně naše tělo schopné být bdělé? Tedy schopné aktivně a vědomě reagovat? Věda ukazuje, že 16 hodin. Matematika zde tak skvěle funguje: 16 hodin bdělosti + 8 hodin spánku = 1 den. Po 16 hodinách vzhůru naše mentální i fyzická kapacita klesá. Po 19. a 20. hodině se naše tělo chová, jako by bylo pod vlivem alkoholu. A teď pozor! Z tohoto důvodu až 80 000 Američanů usne za volantem (projde mikro spánkem) každý den. Takže spěte, drazí čtenáři, nebo budete mít dost možná na svědomí nejen svůj život.

Myslím si, že preventivních příkladů jsem zde uvedla až dost. Samotnou mě překvapilo, jak rizikové je nespat. Bohužel nejspíš proto, že v mém širokém okolí je to tak normální! Den co den se setkávám s lidmi, kteří mají kruhy pod očima a prohlašují, že už několikátý den v kuse spí jen 4 hodiny. Ale proč? Protože na to nemají čas? Nebo je pro ně spánek prioritně druhořadá věc? Jak vidno, neměla by být. Netvrdím, že od teď mají všichni chodit spát hned po Večerníčku, co bychom z toho života pak měli. Základem je si nastavit hodinu ulehnutí do postele a pravidelně ji dodržovat. Spánkový režim je základem všeho, především našeho zdraví.

A teď už zhasnout a spát. Dobrou!

Zdroje:

Sleep Deprivation and its Weird Effects on the Mind and Body - YouTube

What Happens To Your Body And Brain If You Don't Get Sleep | The Human Body - YouTube

What would happen if you didn’t sleep? - Claudia Aguirre - YouTube

How long can you go without sleep? | New Scientist

Kolik spánku potřebujeme? | MatraceTropico.cz