Třetí místo na ledě a naprostá dominance na tribunách! Hokejovka 2021

Kolem 17. hodiny se Strossmayerovo náměstí začíná opět zelenat davy fanoušků pyšně pokřikujícími „Č-Z-U!“ Místním v tu chvíli už začíná docházet, co se děje. Hokejovka je zase tady! Majitelé večerek v Holešovicích budou mít zase žně, tramvaje zpoždění a důchodci zvýšený tep strachem, že vypukla revoluce. Již na první pohled je totiž jasné, že letošní účast je skutečně nadprůměrná a že o fanouškovskou základnu bude dobře postaráno. Skrz náměstí pomalu začínají znít bojové pokřiky, kytary s hity od Waldemara Matušky a Kryštofů a nabídky alkoholu všeho druhu. Po společné fotografii, upřesnění pravidel a nabuzení fanoušků se za doprovodu policie vyráží směrem k Tipsport aréně.

Ulicí Dukelských hrdinů zní pokřiky, písně a nadávky na ostatní univerzity. Kolemjdoucí si nás natáčí, fotí a nestačí se divit. Průvod stovek lidí se vine chodníkem olemovaným blikajícími policejními auty a policisty zastavujícími dopravu. Nechoďte do silnice, říkali, je to nebezpečné, říkali. No, vždycky se to nějak udělá, protože chodník je prostě moc úzký pro takový dav. Jak se pomalu, ale jistě blížíme ke stadionu, roste napětí, natěšenost, hladina alkoholu v krvi a hlasitost našeho fanklubu. Po příchodu ke stadionu už to je taková ta barevná klasika, další společná fotka, dopití posledních lahví, se kterými nás do arény nepustí, a jde se na to!

Tou dobou už však na led sportovní haly vyjížděli hokejisté ČVUT a VŠE. Po čestném úvodním buly jubilejní desátá Hokejová bitva konečně vypukla. ČVUT si dokázala vytvořit úvodní tlak, záhy se však radoval tým ze Žižkova. Parádní střelou překonal Havla Miroslav Dani. Následovalo několik šancí techniků, avšak z protiútoku předvedli ekonomové parádní souhru dvou na jednoho, z níž do víka zavěsil Káník. Následné minuty přinesly několik šancí techniků s nepřesnou koncovkou, ale taky značně tvrdší hru. Jeden ze střetů nevydržel štít helmy jednoho z čvuťáků. Ihned po přestávce pak Dani využil chyby obránce a zvýšil na 3:0 pro VŠE. O pár minut později pak zkompletoval hattrick, když po nahrávce přes půl hřiště zakončil parádním blafákem. Pak se konečně prosadila i ČVUT skvělou střelou přes obránce v podání Burdy. Pak jsme z obou stran viděli ještě po gólu a VŠE mohla slavit postup do finále po výsledku 5:2.

První zápas byl však jen příležitostí pro fanoušky v zeleném dostat do sebe pivko nebo pět a naladit se na zápas proti odvěkému rivalovi z UK. Zápas začal poněkud opatrnou vyrovnanou hrou z obou stran. Po čtyřech minutách se bohužel naše obrana nedomluvila a její chyby přesnou střelou využil Husárik. Naši dál dobře bránili, nestyděli se hrát tvrdě, ale nedařilo se jim dostat na puk. Po půli ale přišlo ubráněné oslabení a hned vzápětí se z přesilovky prosadil Hroudný, srovnal na 1:1 a rozpoutal blázinec v našem kotli. I naše střídačka značně ožila a zemědělci si vytvořili solidní tlak, jen koncovka se nedařila. Jeden z tvrdších střetů odnesl náš Chlouba roztrženým obočím a pokřtil nový dres svou krví. V tu chvíli využila UK nepřehledné situace v našem pásmu a šla znovu do vedení. O dvě minuty později pak po průniku obranou zvýšil na 3:1 Hozák. Naši předvedli úžasně bojovný závěr podpořený hromovým pokřikem kotle, včetně hry bez brankáře, ale UK si prostě vedení o dva góly brát nenechala. Každopádně zápas to byl vyrovnaný a ani přes nepříznivý výsledek naši neměli problém s motivací do zápasu o třetí místo.

O bronz jsme se utkali s ČVUT. U východu z kabin ještě hráči obou mužstev přátelsky klábosili. O minutu později však rozehráli zápas v brutálním tempu a mimořádně tvrdě. Výsledek se brzy dostavil. Už v druhé minutě se Havrda dostal k odraženému puku a tvrdou pumelicí poslal zemědělku do vedení. Nadále jsme měli více ze hry a v osmé minutě Chlouba, stále v dresu od krve, perfektně našel volného Furcha, který trefil přesně k tyči. Vedli jsme 2:0 a zemědělci, viditelně sebevědomí, dál zasypávali Havla střeleckými pokusy a předváděli krásnou kombinační hru. Jedna taková kombinace po rychlém vpádu do útočného pásma vyústila v třetí branku, když obránce ČVUT sice zblokoval pokus Petráka, ten však pohotově posunul Zamrazilovi, toho už neměl kdo pokrýt, a s přehledem vsítil třetí kousek. V útoku však ČVUT bezzubá rozhodně nebyla. A když se matador a kapitán Petr Josefus dostane do útoku dva na jednoho, málokdy se mýlí. Stáhl si obránce k sobě, nahrál Kropáčkovi a ten bravurním blafákem překonal Pánka. Další gól sice do poločasu nepadl, oba týmy však předváděly parádní ofenzivní hru ve stylu „nahoru dolu“. Do druhé půle technici vystřídali brankáře, jelikož Havel měl ten večer už značně odpracováno. Hokej to i dál byl nesmírně útočný, protože technika musela dotahovat a zemědělci rozhodně nehráli na pohodlnou jistotu. A diváky zápas viditelně bavil. Ale málo platné, duel prostě patřil zemědělce, kterýžto fakt korunoval Hroudný. Ten po zavezení puku do útočné třetiny předvedl to, čemu se v jistých hokejových kruzích říká „Vikejř jako kráva“. Ve zbylých sedmi minutách ČZU ubránila oslabení, uvolněně kombinovala v útočném pásmu a pohlídala si koncovku zápasu. Se zazněním sirény tak mohly hokejky lítat vzduchem, po třech čtvrtých místech se zemědělci vrací na medailové pozice! A o neohrožené dominanci zeleného kotle nemohl pochybovat ani ten největší skeptik.  

Z oslavující kabiny jsme si na bleskový rozhovor vytáhli kapitána zemědělského mužstva.

iZUN: Krátce k zápasu s UK. Odehráli jste vyrovnaný zápas, ale v útoku jako by vám to míň lepilo. Byli jste méně sehraní?

Kapitán ČZU: Já si nemyslím, že by nám to míň lepilo. Úkáčko prostě mělo dvě lepší situace, dokázali je využít, spadlo jim to na hokejku. My jsme takové situace neměli, úplně jsme si je nevytvořili. Myslím, že UK líp bránilo, možná jsme měli víc přitlačit.

iZUN: Po takovém zápase bývá těžké namotivovat se do zápasu o bronz, obzvlášť s tak krátkou pauzou. Byl to pro vás problém? 

Kapitán ČZU: Letos to vůbec nebyl problém. Já jsem cítil sílu v mužstvu, že si věříme, jdeme si za vítězstvím a že to urveme. Vůbec to nebyl problém, naopak. Trošku jsem krotil přemotivovanost. 

iZUN: Minimálně první půle byla zatím nejtvrdší, jakou jsme dneska viděli, přestože spousta hráčů z ČZU a ČVUT se dobře zná. Bylo to tím, že jste tak tvrdě šli za bronzem?

Kapitán ČZU: Jo, určitě! My jsme to chtěli urvat pro fanoušky a řekli jsme si, že to urvem, ať to stojí, co to stojí, a že do toho půjdem tvrdě. A díky bohu to vyšlo.

iZUN: Zápas o bronz byl odměnou pro oko fanoušků, co bys jim vzkázal za to, co předváděli na tribuně?

Kapitán ČZU: Já jim strašně moc děkuju! Děkuju jim za ty roky, co sem choděj, i když to nevycházelo. Letos jsme urvali aspoň jeden zápas. Děkuju moc za podporu, jsou to nejlepší fanoušci vůbec na celý bitvě každej rok. A věřím, že za rok to bude ještě lepší.

Finále se dlouho neslo v duchu čekání na první branku. Obě mužstva hrála poctivě z obrany, čekalo se na chyby a oba brankáři předváděli výkon hodný okamžiku. Jakkoliv však bylo utkání vyrovnané, podvědomě bylo všem jasné, že UK si do Holešovic prostě nechodí pro druhá místa. Finále vyhrála Karlovka poměrem 3:1 a zaslouženě si převzala pohár. Gratulujeme.

Celkově to byl krásný večer. Bez ohledu na výsledky a bez rozdílu univerzitní příslušnosti, všichni přítomní do jednoho tuhle událost už strašně dlouho potřebovali a také si ji náležitě vychutnali. Děkujeme, těšíme se za rok.