Hokejovka zpoza pípy

Při rozdělování brigádníků na stánky po obvodu celé arény jsem si vyžádala místo v jednom, který se nacházel přímo v kotli ČZU, abych vše viděla z první ruky. První povinností stánkařů je zkontrolování zásob. Pivo v pořádku, chipsy doplněný, párků a rohlíků alespoň pro začátek dostatek, a pak najednou šok. Ani jedna plná flaška zelený! Kotel ČZU, proboha! Co jinýho by se tam mělo pít víc? Spěšně jsme vyrazili do skladu tenhle nedostatek napravit a vrátili se s celkem obstojnou zásobou. 

Skrz Instagram iZUNu a Goučka jsem dobře věděla, kdy přijde první vlna nejoddanějších fandů, kteří postupovali jako obří zelená masa ze Strossmayerova náměstí až na Výstaviště. Potom, co už se všichni dostatečně nadýchali kouře z dýmovnic a venku už nebylo vidět ani na krok, přesunuli se zemědělci dovnitř a před všemi stánky se začaly tvořit nekončící fronty. Od pípy jsem měla parádní výhled a překvapilo mě, že jsem několik desítek piv natočila i pro fanoušky z řad studentů VŠE a ČVUT i přes to, že i já sama jsem byla počmáraná zelenou barvou. Nicméně s postupujícím časem a střídáním zápasů začala být drtivá většina strávníků ve frontě z té správné, ehm tedy naší školy. 

A co, že se pilo nejvíc? Přesně jak David Eremiáš ve svém článku před Hokejovkou předpokládal, během zápasu UKáčka a VŠE bylo pod tribunami kotle ČZU narváno nejvíc. Pivo protékalo pípou bez zastavení, střídaly se pouze přikládané kelímky. Skupinky kamarádů k pivu navíc na posilněnou přihazovaly i panáky nebo drinky. Kromě již častokrát zmiňované zelené se poměrně rychle vyprazdňovaly i láhve Captain Morgana, Beefeateru a toniku či vodky s Red Bullem. Jelikož jsou studenti naší školy dobře trénovaní a ví, že na prázdný žaludek je alkohol špatným nápadem, každou objednávku proto zakončovali slovy: ,,A k tomu párek v rohlíku, prosím.” 

Upřímně doufám, že jsme každého obsloužili k jeho spokojenosti a že ze zápasu odcházel s plným žaludkem a v příjemném rozpoložení.