Vánoční koncert aneb když dva vidí totéž, není to totéž

V pondělí 4.12. se odehrál tradiční a v zásadě trochu utajený předvánoční koncert v aule ČZU, jehož každoroční součástí je vyhlášení Sportovce roku 2017, a poté následoval koncert Ivan Hlas Trio. Proč píšu utajený – nikde na oficiálních zdrojích školy o této akci nelze (tedy alespoň mně se nepodařilo) nic dohledat, což poměrně logicky vyústilo v situaci, že studentů tam bylo, co jsem viděl, přibližně pět.

Nejsem si úplně jistý, jestli to byl záměr nebo ne. Každopádně i věkovým průměrem účastníků se v zásadě jednalo buď o věčné studenty, nebo zaměstnance školy. Já se o akci dozvěděl na základě toho, že jsem byl součástí komise, která rozhodovala o pořadí sportovců. Ale nic proti ničemu, stálo to za to!

Celá akce poměrně rychle začala vyhlášením výsledků. Letos se přihlásil celkem netradičně vysoký počet studentů, konkrétně dvacet sedm. Z těchto byla vybrána desítka nejlepších každým členem komise a následně bylo vybráno i pořadí této první desítky. Jako první byla udělena mimořádná cena pro handicapovaného sportovce. Tu vyhrála Lenka Matoušková, která na Olympijských hrách neslyšících zvítězila v novém rekordu, takže nebylo o čem.

Vyhlašovat se začalo od pátého místa:

• 5. Satková Martina,TF– vodní slalom a sjezd
• 4. Davidová Markéta, PEF - biatlon
• 3. Antošová Lenka, Fleissnerová Kristýna, obě FAPPZ – veslování (proto ve dvojici)
• 2. Juška Radek, FLD – atletika, skok daleký
• 1. Vadlejch Jakub, PEF – hod oštěpem

Celý ceremoniál probíhal v poměrně svižném tempu, a to částečně z důvodu, že většina sportovců nemohla kvůli jiným povinnostem dorazit. To se ale vzhledem k tomu, že se jedná zpravidla o světovou špičku ve svých disciplínách, dá pochopit, proto to nikomu na aplausu neubralo. Co ale bylo sympatické, vítěz Jakub Vadlejch za sebe poslal na akci maminku, která byla viditelně potěšená a dojatá, přestože vyhrát Sportovce roku 2017 je pořád o něco málo méně, než vyhrát Diamantovou ligu.

Pak už se ke slovu dostal pan doktor Dušan Vavrla, vedoucí Katedry tělesné výchovy, poděkoval všem zúčastněným, sportovcům a v neposlední řadě panu rektorovi, profesoru Jiřímu Balíkovi, za všechny ty předcházející roky, kdy spolu předávali ocenění, protože to bylo vzhledem ke končícímu rektorskému období v této sestavě naposled. K tomuto poděkování patřila pamětní medaile, ale co hlavně, vyplněný tiket na středeční Sportku s tím, že „stačí trochu štěstíčka, aby to tam cinklo“. Jak to ve středu dopadlo, zjišťujeme, každopádně pokud to cinklo, doufáme, že se nám pan rektor z nové vily v Karibiku ozve.

Na závěr, lépe řečeno jako hlavní část programu, začal samotný avizovaný koncert. Nutno uznat, že Ivan Hlas je prostě hitmaker a logicky nebude hrát s druholigovými muzikanty, ale vždycky to jsou ti extraligoví, ať už se jedná o Norbiho Kovácse nebo Olina Nejezchleba, zbývající členy tria. Bohužel nejsem cílová skupina, přestože hraný kus “Pro Elišku” jsem si ještě večer pustil, protože se mi líbila melodie. Navíc nejsem fanoušek toho, když kapela dvakrát přidává “nad rámec” koncertu. Všichni totiž víme, že to nijak nad rámec není. Ale o tom už více Aleš, který z toho byl očividně o něco nadšenější než já.

ALEŠ 

Během poklidného adventního večera se v aule ČZU shromáždili nadšení hosté toužíce znáti nejenom výsledky sportovce roku ČZU, nýbrž i navštíviti Vánoční koncert ČZU, na kterém letos vystoupilo známé trio v čele s legendárním zpěvákem Ivanem Hlasem.

Po vyhlášení výsledků Sportovce roku a po krásném úvodním projevu pana rektora všichni přítomní netrpělivě očekávali začátek Vánočního koncertu 2017. Letošní rok byla vybrána kapela opravdu znamenitá, proto bylo publikum složeno snad ze všech věkových kategorií od ostřílených profesorů až po vyjukané prváky.  

Dlouhé vteřiny od konce projevu do příchodu muzikantů se táhly v atmosféře napětí, které by se dalo ba přímo krájet. Všichni si už přáli spatřit své tři bardy - Norbiho Kovácse, Ivana Hlase a Olina Nejezchleba.

Pak již konečně příchod účinkujících na pódium přivítal odpovídající potlesk posluchačů a zároveň diváků, jelikož sympatické projevy a zábavné kousky kapely pouze se strunnými nástroji během celého vystoupení bavily nejenom sluch, ale i zrak. Všichni jistě nezapomenou na kamarádské pošťuchování Norbiho Kovácse a Olina Nejezchleba.  

Po úvodní písni Slunečnice se publikum citelně uvolnilo a přítomní lidé se naplno položili do tak známých melodií, které nejednoho chytly za srdce.

Atmosféra gradovala. Vrcholu dosáhla po sebejistém kytarovém sóle Norbiho Kovácse a písni Malagelo, v níž excelovala hlavní hvězda večera, charismatický muzikant a zpěvák Ivan Hlas. Mala, mala, mala, malagéélo zaznívalo z publika ještě pěknou chvilku po konci této písničky.

Krásná atmosféra spojená s písničkami Ivana Hlase, očekáváním Vánoc a přítomností v dobré, nejen univerzitní, společnosti byla přímo podmaňující a jistě všem přítomným zůstane ještě dlouho v paměti.

Publikum se dostalo ještě jednou do varu, a to při singlu Jednou mi fotr povídá. Slovní spojení Rock´n roll for you z úst Ivana Hlase je prostě jedinečné. Nejedna žena se začínala pohybovat v rytmu této písně.

Konec koncertu publikum ocenilo zaslouženým, bouřlivým potleskem. I my letošní koncert hodnotili velice kladně a nezbývalo nic jiného než využít pozvání pana rektora na číši vína. Děkujeme organizátorům a gratulujeme vítězům. Budeme se těšit na další rok a další koncert vánoční.