Vodopády Kravica aneb kam v Bosně a Hercegovině uprchnout před sluncem

Vodopády Kravica zatím do všeobecného povědomí neprorazily tak, jako třeba Plitvická jezera, ale díky tomu je vstup do nich zdarma a není tu ani takový problém najít si místo pro deku. Nebo aspoň po ránu rozhodně.

To, že jsou Kravické vodopády tou správnou volbou, člověku dojde ve chvíli, kdy kousek za Meďugorjí uvidí za mihotavým vzduchem vyvolaným horkem vlhký opar a jasnou zeleň stromů. Vlhký opar, tvořený z miniaturních kapiček, se vznáší nad celými vodopády a pouhé nadechnutí se z plných plic dokáže vyvolat v člověku euforii. Obzvlášť po dlouhé cestě autem.

Návštěvníků, kteří přijíždějí auty, je mnoho, naštěstí se ale s vozidly příliš blízko k vodopádům nedostanou. Asfaltová cesta končí na rozsáhlém parkovišti s restaurací a dál se musí po svých. Lesem. Krásným, zeleným, vlahým lesem. K vodopádům se sestupuje po prašné pěšince, která místy nabízí příjemné výhledy, bohužel ale žádný z nich neukáže vodopády v celé jejich velkoleposti. Na tu si člověk musí počkat až dolů.

18 června, 2015 - 10:05 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Mohu jen doporučit : )

Když chodníček po pár zatáčkách sestoupí dolů, písek a prach nahradí dřevěný most, vedoucí přes Trebižat. A na něm je přesně ta chvíle, kdy je nutné vytáhnout foťák. Nádherný pohled z prostředku řeky na proudy vody padající ze skal, které v podkově obemykají modré a azurové jezero. Ačkoliv se tisíce mikrokapiček tříští o tělo foťáku, několik rychlých fotek za ten div stojí. Vody se zde spouštějí z výšky 28 metrů a celý komplex vodopádů má šířku 120 metrů. Objektivem lze zachytit jen část, ale i tu budou přátelé závidět.

Na rozložení deky je místo na druhé straně, někde v okolí restaurace. Bosňáci dobře ví, že v horkém dni je ke studené vodě zapotřebí vychlazené pivo, a tak zde zřídili vše, co je potřebné. O to jsou vodopády Kravica ještě milejší. Stín. Slunce. Voda. Pivo. Po úmorných vedrech každého bosenského dne je to nejlepší balzám.

Ačkoliv se všeobecně doporučuje zůstávat pouze na plochách, kde nepadá voda a není riziko toho, že vás vytvořený proud vtáhne pod hladinu, nikdo se o to příliš nestará. Po skalách se šplhá, ze skal se skáče. Jen pod ty nejsilnější proudy vody vlezou snad jen ti největší masochisti. Z výšky padající vody už nelze považovat ani za příjemně masírující. Jedná se o nefalšovanou bolest, kterou provází rudé fleky všude tam, kam voda dopadla. Výška je značná a proud má obrovskou sílu.

Po svém dopadu se ale voda umírní a uklidní a v jezeře je nádherně průzračná a neváhá ukázat dno, hluboko pod sebou. Vidět jsou ryby, ale také klacky. Ty jsou problém hlavně u břehu, kde jsou ponořené v bahně a pořádně kluzké. Jediný zádrhel na jinak dokonalém místě.

Pokud by vás nakonec přeci jen unavilo jen plavat a skákat a ležet, neváhejte a poptejte se v restauraci. Nedaleko odsud je možné pronajmout si loďky a po řece se svést. Ceny jsou bosenské a kapsu příliš nezatíží a vy si aspoň můžete prohlédnout zemi z jiného úhlu.

Na Kravici není problém ani strávit noc. Dole to možná povolené není, ale stany tu běžně stávají. Kdyby se zjevil nějaký nimral a nakonec vás vyhnal z areálu pryč, noc se dá strávit i na parkovišti nahoře, kde majitelům stanující Češi nejsou cizí. Je tam kohoutek s pitnou vodou a noční klid, jaký nabízí prázdné parkoviště uprostřed ničeho. Případné nepohodlí velkého asfaltového parkoviště za zády může být snadno vykompenzováno ranním během k vodopádům a několika tempům v probouzející se přírodě. Co víc si po ránu přát?

Autorka píše pro cestovní kancelář Mundo, která pořádá zájezdy do Bosny a Hercegoviny.