Basy odezněly, Stromovka utichla, majálesová koruna putuje na UK

Ať už organizátoři zaplatili Googlu, či Facebooku, nebo kdo vlastně to počasí teď řídí, tak to byla perfektní investice. Stejně jako minulé ročníky i letos bylo počasí úžasné. Teplo, festivalové slunko katalyzující ukrutnou žízeň a zároveň provokující slečny k odvážným modelům. Zkrátka idylka.

Celá páteční akce začala na rohu Vodičkovy a Jungmanovy ulice, kde se představilo všech pět králů za ČZU, VŠCHT, ČVUT, UK a VŠE. Králové se svými překrásnými majálesovými královnami přednesli svůj program, pokáceli špičku májky a za doprovodu policie a Fajn rádia vyrazili v čele průvodu k alegorickým vozům na Náměstí republiky. Kromě akrobatů na skákacích botách a desítek fotografů, doprovázela studentský dav i kapela Nightwork na prvorepublikových kolech v dobových postrojích.

Musím uznat, že letos měl náš alegorický vůz opravdu styl. Zelený traktor John Deere s návěsem opředený zeleno-žlutými balónky a nápisy ČZU. Prostě pecka. Když pak na korbu přívěsu vysadili krále Blahoslava a jeho královnu, bylo jasné, že dobrá věc se podařila. Katka Srbená (oblečená do montérek z focení Miss iZUN) a král Blahoslav uchopili vidle a s celou svou družinou koukali na ostatní alegorické vozy z notné výšky.

ČVUT jela na nějakém malém vozítku přepravujícím kufry na letišti, řekl bych. VŠCHT měla továrenskou ještěrku a s honosnějším vozem se pochlubili až kravaťáci z VŠE, kteří jeli v obřím Fordu. Převtělení svatého Václava z UK nemohlo cestovat na ničem jiném než na hnědákovi (Pozn.red.: kterého nejspíše zapůjčila jízdárna ČZU).

Oráč Jaromír pilotující mohutný zemědělský stroj šlápl na plyn a celý průvod se tentokrát na kolech a kopytech rozjel Prahou do Stromovky.

Na zeleném placu, který byl protkán pódii, šňůrami studentů a posázen stánky, postupně stoupala hladina hluku a decibely začaly záhy otřásat davy před stagemi.

Králové a královny

Krom nespočtu kapel, šlo na této akci především o zvolení krále Majálesu. Krále studentů a Miss Majáles. Hlasování pro onoho vyvoleného se letos skládalo ze tří třetin. 1/3 hlasování pro kandidáty na FB, 1/3 body za soutěže z průběhu měsíce a 1/3 hlasy získané na místě. Aby králové svých univerzit namotivovali voliče k vhození lístků do uren, předvedli všichni volnou disciplínu. Náš král exhiboval se svým dřívějším vystoupením I´m sexy and I know it, k čemuž mu pomohly dvě krásné dívky z našeho kampusíku.

Ostatní králové moc nápadití nebyli a při taneční, divadelní a recitační části si šlo mnoho studentů raději pro pivko. Po volné disciplíně přišla na řadu soutěž, při které museli králové padnout k zemi, uchopit jablko do úst a společně s královnou jej přenést na druhou stranu pódia. ČZU se při tomto podivném pokusu o zajímavou podívanou umístilo se sedmi jablky na prvním místě.

Při západu slunce pak proběhl slavnostní ceremoniál inaugurace, při kterém byla udělena koruna a titul král studentů kandidátovi z Univerzity Karlovy, převtělení sv. Václava.

Krásky na majálesových prknech

Volba Miss Majáles už mnoho disciplín neskýtala. Překrásky byly představeny spolu s králi a po promenádě v plavkách (pozn.red.: kterou bohužel nemáme nafocenou, jelikož organizace v tomhle ohledu velice pokulhávala a kromě absence kompletního královského programu docházelo ještě v průběhu večera ke změnám časů, o kterých ovšem nikdo nevěděl).

Královnou Majálesu se nakonec stala Lenka Volfová, Miss Univerzity Karlovy, a získala tak pro Karlovku i druhou majálesovou korunku. Lenka krom koruny z řetězu obdržela ještě skákací boty a jízdní kolo. Těšíme se, až královnu uvidíme hopsat do školy a ze školy.

Mezi tím vším se na pódiích střídaly kapely, interpreti, u stánků se střídaly prázdné sudy za plné a jídlo se muselo míchat lopatami.

Jedním z největších lákadel letošního ročníku byl Tomáš Klus, který si svými folkovými písněmi, charismatem a hravými texty získává fanoušky i Andělské poroty. Po jeho koncertě, který byl plný rozněžnělých dívčích pohledů, jsme písničkáře vyzpovídali.

Na Tomáše se čekala velká fronta. Každý novinář chtěl jeho vyjádření k čemukoli.

iZUN: Jak se dnes máte? Vidím, že je o Vás velký zájem.

Jsem nadšený.

iZUN: Máte kolem sebe rád takový mediální rozruch?

V momentě, kdy je to rozruch příjemný, tak ano.

iZUN: Je to Váš první Majáles?

Není, už jsme před týdnem hráli v Hradci na Majálesu.

iZUN: Jak je to v současné době s Vaším studiem na DAMU? Jste už magistr herectví?

Ještě nejsem. 15. června dělám obhajobu své magisterské práce. Patrně ji neudělám, ale v září snad.

iZUN: Jaké máte téma magisterské práce?

To bych také potřeboval vědět.

iZUN: Zatím tedy nemáte ani čárku? Jste tedy jedním z těch, kteří nechávají vše na poslední chvíli?

Nemám. No, na poslední chvíli...  i když čas mám, tak si myslím, že člověk pod malým stresem pracuje mnohem lépe než v pohodě.

iZUN: Jaký je Váš studentský život? Co se Vám na DAMU nesmazatelně zarylo do paměti?

Právě, že já jsem velmi hrdý na svůj studentský život, že si na něj vůbec nepamatuji. Takže všechno je v pořádku.

iZUN: Když jste byl v pořadu Jana Krause i Karla Šípa, mluvil jste o tom, že toužíte po roli prince. Tu jste nakonec získal ve filmu Tajemství staré bambitky. Jak jste si tu roli užil a neplánujete kariérní postup do role krále? Máte další herecké ambice?

Já mám s kralováním trochu potíž, protože já bych byl příliš svobodomyslný král a to není nikdy dobré. Rád bych pokračoval ve filmování, ovšem nemusí to být podmíněno tím, že bych musel ztvárňovat roli krále.

iZUN: Jak jste se dal dohromady s panem Kučerovským?

Já jsem ho vyhrál. Byla to hra Černý Petr a já jsem ho právě slízl a od té doby se snažím s tím nějak vyrovnat.

iZUN:

iZUN: Pomáhá Vám i v tvorbě, nebo jen jako partner na pódiu?

On mi pomáhá jako partner. (smích)

iZUN: Všiml jsem si, že Váš bubeník hrál na takový neobvyklý nástroj. Místo soupravy bicích měl pouze takovou bednu na které seděl a hrál na ni. Co je to za nástroj?

My jsme v kapele usoudili, že k popové kapele se bubny jako takové nehodí. Že je mnohem lepší vzít krabici od bot a dělat to tak nějak přirozeně. Právě proto jsme si vzali Petra Škodu, který je blázen, a on právě hraje na různé krabice od bot, které střídá v průběhu koncertu. Jinak se tomu říká kachon a my jsme rádi, že s námi jezdí, protože on by jinak neměl co dělat.

iZUN:

iZUN: Co v současné době posloucháte, když relaxujete nebo někam jedete autem?

Mám rád Prago union, Vypsanou fixu, Máňu a Žďorb a tak dál a tak podobně. Mám rád českou hudbu.

iZUN: Jak jste na tom v současné době se sportem? Máte ještě čas sportovat?

Já jsem se stal průkopníkem kynutí, což je obdoba sumo, ale v Čechách. Že člověk hodně jí a pak kyne.

iZUN: Jaký je Váš názor na klecový chovu drůbeže?

Hlavně oškubat a hnojit.

Sotva jsme dohovořili, tak už nad publikem létaly písně Mig 21 a Jiří Macháček spouštěl svou tradiční leteckou show.

Pro návštěvníky, kteří se na místě sešli ve dvacetitisícovém počtu, to zkrátka byl senzační zážitek. Soutěže, pivko za 30 Kč, elektronický býk, skákací boty, oddávací stan, našlapané kapely a záplava dobré nálady.

Na akci se přišel podívat i iZUN Agent, aby poodkryl zákulisní roušku festivalové opony.

Musel před tím samozřejmě nabrat sílu.

Co agent zjistil?

Organizace byla podle slov mnoha zúčastněných dost neorganizovaná. Vše, včetně zmíněného programu, se řešilo na poslední chvíli a nikdo nic nevěděl. Pro naši královskou družinu bylo navíc velké zklamání, že nebyl dodržen slib a nikdo nedostal svůj „žold“ v podobě piv zdarma, které měl jak král, tak jeho družina, za výkon a podporu získat. Co však v agentově zprávě získalo velké ocenění, byl stánek ČZU, který zde poprvé využily studentské organizace naší zemědělky. Stejně tak i gril s masem, na kterém se pekla bašta pro zákulisí stanu.

Každopádně králi Blahoslavovi i Kačence Srbené děkujeme za reprezentaci naší zelené univerzity. Stejně tak i královské družině, ČZU, studentským organizacím a všem, kteří se zemědělci táhli za jeden provaz.

Příště jim to natřeme! A vyrácháme je v hnoji.