Co nového u Be Fair? Nahlédněte do Zeleného bulletinu!

FAIR TRADE & FRIENDS

Reportáž z největšího fairtradového veletrhu na světě  

S koncem srpna se v německém Dortmundu uskutečnilo mezinárodní setkání aktivistů kampaně Fairtradové města a školy. BeFair na ČZU samozřejmě nemohlo chybět a reprezentoval ho jeho předseda a zakladatel Hynek Roubík.

V rámci tohoto setkání čeští zástupci prezentovali ukázky dobré praxe a zároveň čerpali novou inspiraci od svých kolegů z Německa a Rakouska. Součástí byla účast na největším fairtradovém veletrhu na světě, kde jsme jako první měli možnost zhlédnout nejnovější produkty na světovém trhu fairtradového zboží, nechyběly však ani ty stávající a osvědčené.

Zajímavou novinkou byla například horká čokoláda obsahující guaranu s povzbuzujícími účinky, nebo třeba nejrůznější pracovní oděvy i obuv. Důležitý je i posun k většímu množství „trendy“ oblečení od standardních batikovaných výrobků.

V rámci workshopu se také řešila otázka, proč není Fairtrade v ČR rozvinutý v takové formě, jako u našich západních sousedů. Snažili jsme se vysvětlit, že férové zboží je u nás nedostupné z důvodu neinformovanosti obyvatel, tedy i nízké poptávky. A dotazy směřovaly i k tomu, zdali se blíží některá z univerzit k titulu fairtradová, protože v Německu i Rakousku takové univerzity už jsou. V ČR jsou zatím jen dvě fakulty (Fakulta tropického zemědělství při ČZU v Praze a Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Budějovicích). Česká výprava si také udělala průzkum v různých německých obchodních řetězcích, aby mohla porovnat sortiment nejenom fairtradových výrobků (ovoce, květiny, káva, čaj, čokoláda, víno, oříšky, lupínky apod.), ale i organických, lokálních a dalších certifikovaných produktů. Doufejme, že dalším tlakem spotřebitelů budeme mít takový výběr jednou i v našich obchodech.

-Hynek Roubík-

OBRODA DRUŽSTEV

Historie družstevnictví sahá až k roku 1844, kdy konkurence neúprosně rostla, zemědělci a řemeslníci pociťovali tlak technicky a sociálně vyspělejších podniků. A tak se postupem času i u nás stalo družstvo tradicí. I když po roce 1989 nebyla situace pro družstva příznivá a postupně zanikala, opět se pomalu vracejí. Na obrodu družstev jsme se zeptali Ing. Bohuslavy Boučkové, členky výboru družstva Fair & Bio.

iZUN: Jak se vám povedlo založit fair trade družstvo? 

Díky Ekumenické Akademii, která se zabývá hodně problematikou fair trade. Chtěli jsme kromě obchodu vytvořit něco více konkrétního a praktického. Tudíž se sama nabízí forma družstva. Protože družstvo z principu má být neziskové nebo s nízkým důrazem na zisk, vzájemnou pomoc a vzájemné vzdělávání. Takto vypadají základní družstevní hodnoty, což u nás nikdo moc neví. Nicméně existují od poloviny 19. století a ne všechna družstva je uplatňují.V rámci Ekumenické Akademie se rozhodla menší parta lidí, aby měl podnik formu družstva. Tady nastal problém s velkým „P“, jelikož v tomto státě nemají družstva nejlepší pověst. Navíc si už skoro nikdo nepamatuje, jak u nás vypadalo družstevnictví na začátku 20. století, kdy jsme byli evropská družstevní špička. Z vrcholu jsme však během čtyřiceti let klesli téměř na nulu následkem nejednotnosti družstev a neúspěšné transformace.My jsme měli myšlenku, že by naše družstvo bylo mezinárodní, což je právní problém, který se řešil na úrovni EU hrozně dlouho, protože státy mají různé zákony pro družstva a některé pro jistotu dokonce žádné. Ale když chcete založit družstvo, které má členy z různých zemí, tak je otázka, podle kterého práva se bude řídit. Už to bude skoro deset let, co se v rámci EU vytvořil model evropské družstevní organizace. My jsme usoudili, že je to skvělé, protože fair trade má podstatně lepší zázemí a podmínky v Německu a v Rakousku, navíc jsme tam měli fairtradové partnery. Myšlenka tedy byla, že družstvo bude mít kolektivního rakouského a německého partnera, Ekumenickou Akademii a individuální družstevníky. Nakonec se ale ukázalo, že u nás je to neproveditelné. 

iZUN: Jaké podmínky jste museli splnit? 

To nám právě nikdo nechtěl říct. Když zakládáte podnik, tak ho musíte zaregistrovat u krajského soudu a my jsme potřebovali u středočeského. Naše družstvo totiž zaměstnává hendikepované, a aby bylo možné získat podporu z Evropského sociálního fondu do zaměstnávání hendikepovaných, tak musí být registrované v regionu, který není úplně na špičce, a to Praha je.Ale my jsme zjistili, že nikdo neví, co bychom měli splnit za podmínky, abychom mohli mezinárodní družstevní organizaci založit. Obrátili jsme se tedy na družstevní asociaci ČR, která má právní odbor. Bohužel se s tím nikdy nesetkali. Věděli, že by to teoreticky mohlo existovat, ale prakticky si to nikdo nebyl schopen představit. Mezitím jsme přišli o zahraniční partnery. Proto jsme se museli přiklonit k variantě, že družstvo bude české. Než bylo družstvo zaregistrované, uběhly dva roky. Krajský soud neměl jasnou představu, protože u nás dneska nikdo družstvo nezakládá. Spíš se družstva ruší. Díky schopnému notáři, který nám pomáhal, se nám nakonec družstvo povedlo založit.Dále jsme zjistili, že družstvu tohoto typu žádná banka úvěr nedá a na dotace se čeká velice dlouho. Nicméně se družstvo rozjelo. Dokonce má pražírnu a zaměstnává hendikepované z Vyššího Hrádku. Takže to plní několik základních aspektů. Zaprvé má sociálně orientovanou formu a zadruhé praží fairtradovou kávu, u které je také kladen důraz, aby byla bio. 

Má družstvo nějaké nevýhody?  

Založení družstva je teoreticky velmi dobrý nápad. Bohužel se Fair & Bio potýká s finančními problémy, kdyby se nepovedlo získat nějaké dotace, nevím, jak by to dopadlo. Družstvo dneska není žádná legrace. Má mnoho výhod, ale i jednu nevýhodu, a tou je rozhodování. Každý člen má jeden hlas. Když dojde na hlasování, měli by se sejít všichni družstevníci. Pokud by mělo družstvo více členů, může nastat problém při hlasování. Jestliže má družstvo například 200 členů, je zde riziko, že nebudou schopni přijímat rychlá rozhodnutí. To je také důvod, proč družstev u nás ubylo. Jedním z kouzel v České republice je, když se vytvoří hybrid mezi družstvem a akciovou společností. Družstvo pak může jmenovat „XY a.s.“, to je přeci nesmysl. Mají ředitele a management, který rozhoduje, a někdy někoho svolají, aby se mohli nazývat družstvem. Takhle by přesně družstvo fungovat nemělo. Forma družstevnictví je hlavně důležitá pro sociální podniky.Možností, jak družstvo může fungovat, je opravdu spousta, jen se musíme dostat přes situaci, že družstvo je něco zastaralého, komunistického nebo čeho jsme se chtěli zbavit.

KONCEPT FAIRTRADOVÝCH UHLÍKOVÝCH KREDITŮ

Co to je fairtrade carbon credits, který vychází z klimatického standardu Fairtrade (Fairtrade Climate Standard) a vznikl ve spolupráci s nadací Gold Standard.   

Fenomén fair trade, tedy spravedlivý obchod, se ve světě stává víc a víc populární, o čemž svědčí i každoročně narůstající zájem spotřebitelů o férové výrobky. Na tento fakt reagují jak maloobchodní prodejci, tak i velké společnosti, které se k férovému programu postupně začínají přidávat a napomáhají tak zlepšení životních podmínek obyvatel globálního Jihu.

Nejen že začínají být férové výrobky běžně dostupné v regálech obchodních sítí českých i zahraničních prodejen, nově se nadnárodní korporace mohou zapojit do programu nákupu takzvaných fairtradových uhlíkových kreditů (fairtrade carbon credits), který vychází z klimatického standardu Fairtrade (Fairtrade Climate Standard) a vznikl ve spolupráci s nadací Gold Standard, zaměřující se na oblast klimatické bezpečnosti a udržitelného rozvoje.

Jedny z prvních nadnárodních firem, které projevily svůj zájem o tuto problematiku, jsou Deutsche Post DHL Group, mezinárodní síť obchodů Marks & Spencer a několik dalších. Jejich počet však s velkou pravděpodobností bude narůstat.

Proč však fairtradové uhlíkové kredity vznikly a na jakém principu vlastně fungují? Pro pochopení celého systému je nutno prvně nastínit aktuální situaci v rozvojových zemích, jejichž podnebí začíná být víc a víc negativně ovlivňováno změnou klimatu.

Klimatická změna je způsobena ve značné míře činností člověka, který produkuje mimo jiné nadměrné množství oxidu uhličitého, způsobující globální oteplování. Ačkoliv největšími producenty CO2 jsou vyspělé země a velké firmy, negativní dopad mají tyto emise především na malé farmáře globálního Jihu. 

Nepříznivý vliv teplotních změn můžeme sledovat třeba u typicky férového produktu – kávy. Rostlina kávovníku je velmi náročná na stálou teplotu, při oteplení okolního prostředí o pouhý jeden stupeň Celsia se kvalita kávových zrn výrazně zhoršuje, při zvýšení teploty o 3 stupně rostlina není schopna života a umírá. Takto bychom mohli pokračovat i u dalších produktů, jako jsou banány, čaj, květiny a tak dále. 

Této zkáze však lze zabránit. Farmáři se mohou zapojovat do lokálních projektů, kterými podporují a chrání oblasti, kde žijí a díky tomu mají nárok na zmíněné fairtradové uhlíkové kredity. Kredity si od farmářů mohou zakoupit velké firmy, které již nemohou více snížit produkci CO2, čímž v podstatě přeberou zodpovědnost za následný nežádoucí dopad jejich emisí. Tímto se farmářům vrátí počáteční investice do zmíněných projektů a jako bonus získají za každý prodaný fairtradový uhlíkový kredit příplatky (Fairtrade premium), které opětovně investují do dalších a dalších projektů, jež ve výsledku umožní větší adaptibilitu na změnu klimatu a tím i vyšší výnosy, které jsou přímo spojeny se zvýšením kvality životní úrovně.

Do jakých projektů se tedy mohou farmáři zapojit? Jedním z nich je například snížení produkovaných emisí CO2 a zabránění nadměrnému kácení lesů. Odlesňování rozsáhlých území za účelem rozšíření zemědělské půdy má velký podíl na desertifikaci. Pokud stromy nebudou tvořit stín rostlinám rostoucím pod nimi, mnohé z nich nebudou schopny přežít. Můžeme zmínit znovu rostlinu kávovníku. Přirozený stín tvořený korunou stromu je pro ni naprosto nezbytný, bez něj brzy uhyne. Dřevo získané kácením je spalováno na otevřených ohništích, čímž se do ovzduší dostávají skleníkové plyny, způsobující globální oteplování. Používání ohniště má negativní dopad také na zdraví člověka, především žen, které na otevřeném ohni denně vaří a jsou nuceny vdechovat vzniklé zplodiny. Řešením této situace může být postavení zařízení podobné kamnům na dřevo, čímž se sníží produkce CO2 až o 70% (oproti otevřenému ohništi), nebude potřeba tak velkého množství dřeva a zdraví místních obyvatel nebude tolik zatěžováno.

Farmáři se také mohou aktivně podílet na vysazování nových lesů a rostlin, které jsou odolnější vůči změnám klimatu, nebo využívat obnovitelné zdroje energie – sluneční záření, vodní či větrnou energii a bioplyn.

30 května, 2016 - 10:14 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Zajímavé info!

-Lucie Dostalíková-

Pokud vás zaujala naše činnost a chtěli byste se stát našimi členy a podílet se na naší činnosti, tak nás stačí kontaktovat na email: befairczu@gmail.com, nebo nám napsat na Facebook